Navštívil jsem a přečetl velmi rád. A souhlasím. A palce i za město, které je zmíněno.

Jakože Hlubany?

Nádherná nostalgie, dojemné. Každý asi vzpomíná na rodiče a svoje mladá leta, možná si zážitky v paměti i přikrášluje. Důležité je, že vzpomíná s vděčností.

Myslím si, že málokdo by chtěl žít způsobem třeba svých prarodičů. Technický pokrok, technologie nás vedla možná ke zlenivění, nedá se však zastavit, a to je snad dobře.

Prarodičů ani rodičů, mamka se hodně dřela

Mám to odžito a nastaveno nějak stejně, karmu dávám...mám své dětství vlastně staršně ráda, bylo stejné......jak to ale poctivě říct?...Možná jich - nás, nevím, abych nepůsobila nadutě, není moc, ale nejsou, Kájo, rozmazlení Všichni. Všichni ne...

Bohužel, Kájo, ti, co rozmazlení jsou, chytli možná i těžko kritizovatelnou výchovu rodičů. Co si po těch letech, kdy si museli zkrátka přiznávat natajno, že obraz vyhlašované rozvinuté socialistické společnosti má k poctivému obrazu slov skutečně daleko...ve věčných všimných kvůli kotletám a mandadrince pro děti, jinému a jinému - konečně pak chtěli ten pocit západu dopřát. Takže svým dětem holt dopřávali a dopřávají. A na nich roste generace další, co věci bere jako standard a nemožnost čehokoliv jako sociálmní potupu a pošlapání práv... těžko s tím co dělat. Mám - pochlubím se - báječný děti. Ze stravy mého syna, té jednoduché české, až nostalgicky obyčejné, by v hrobě štěstím pan páter Ferda nadskakoval. Jezme hlavně to, co je našim polím a zahradám odpradávna vlastní. Ale já jsem prostě divná:))) početla jsem si... nic zavřeného v neděli mi opravdu naprosto nevadí:)

Radko ty jsi mě až dojala, fakt Díky za krásnej a dobrej komentář Mám kolem sebe lidi, co mají všechno a chtějí víc - lepší cesty do zahraničí, lepší auto, lepší chalupu, furt něco. Já mám v jedna plus jedna skoro třicet let starou linku a ještě starší vafky a stejně jsem tu spokojená a nic mi neschází. A fakt jsem šťastná za to, že jsem takhle šťastná

Jasně, banány.

Krása, Kájo!

Ahoj Míšo, děkujuuu

Úžasná nostalgie. A pro Vás karma.

Moc děkuju

Kájo, napsala jsi to vzpomínání opět naprosto přesně. Níže to popsal trefně pan Klazar. Naprosto s ním souhlasím.

Ano, vzpomínám v této době víc než kdy jindy na ty, kteří už tu nejsou. A i přesto, že nebylo vždy všechno o.k., jsou to vzpomínky moc hezké.

Tobě díky, a opatruj se!

Maruško děkuju Ty se moc opatruj Vždycky mě tvůj komentář potěší a zahřeje, jak od mamky. Vždyť ty víš

v tomhle stylu vzpominani jsi, Karlo, neprekonatelna

Wow, tak dík

Promiňte, ale v mém případně rozhodně nemám problém s tím, že by bylo něco zavřeno nebo něco nemohl dělat.

Zásadní, a nepřekonatelný, problém mám s tím, že jsou zavřeny školy a zájmové kroužky, že mé děti jsou izolovány od svých vrstevníků a učeny na dálku. To je něco, co je velmi poznamená společensky (a výuka na dálku naši prvňačku i v dovednosti a adaptaci na systém). To je opatření, které by se v žádném případě na dětech provozovat nemělo! Z toho jsem velmi deprimovaný.

A v druhé řadě z toho, co ta hromada často neopodstatněných opatření (většina jsou jen hokus pokus) provede s ekonomikou a společností, co vše zdědí naše děti a horko těžko budou dávat do pořádku.

"děti jsou izolovány od svých vrstevníků a učeny na dálku. To je něco, co je velmi poznamená společensky..."

Já bych to neviděl tak černě. Nakonec taky se stačí podívat do minulosti, kdy děti z nějakých horských samot v zimě (nebo v době sezónních prací) přerušily kontakt s vrstevníky na dlouhý čas...A dnes, v době internetu - nemyslím, že by to zanechalo na vývoji nějakou výraznější stopu

Tak ja nevim, ale vzdycky mi tahle "za naseho mladi bylo tohle normalni" argumentace prisla docela divna. Kdyz takhle pujdete do minulosti dostatecne daleko, dojdete k tomu, ze ta dnesni spolecnost je neskutecne zhyckana, kdyz nejsou zase tak davne doby, kdy byl clovek o hladu i nekolik dni, kdyz se lov nedaril, a kdy relativne neskodne zraneni mohlo znamenat velkou pravdepodobnost smrti.

Já mluvím o době, co jsem zažila a lidi to májí rádi stejně jako já, tak proč nevzomínat a nevykouzlit pár úsměvů?