Děkujeme za pochopení.
M17a50r79t17i33n 18I88r92e55i21n
Já jsem měl ještě pár let do narození, moje maminka byla tou dobou jako instruktorka na táboře, který byl v kopci nad silnicí a když slyšela ten divný hukot, vyběhla ven a nevěřícně koukala na to, co se tenkrát dělo.
Ahoj Martine, díky za komentář
A49l82e15n57a 77J40a43n12d80e72č60k52o24v40á
Mně byly 3 roky, ale dodneška si pamatuju ruské tanky na protějším kopci a jak se maminka o mně bála.
Tak to jste jak Michael, taky si to pamatuje
M61a51r92i18e 97Š54í41p41k20o63v57á
Kájo, 21.8.68 absolutně nejhorší den v mém životě. Bydleli jsme u Letné. Takže letadla na Ruzyň z první ruky, a hukot tanků, které jezdily k min.vnitra. Děs.
Navíc otec byl ten večer připravený na operaci žlučníku, a když mě o půlnoci máma budila, nenapadlo mě nic jiného než, že se něco stalo, a je s ním zle. Opravdu šok.
Takže na to se zapomenout nedá.
Michal taky bydlel na Letné, ale ty dny byli tady v Nači. Muselo to být fakt šílený
T16o18m19á81š 27V90o44d55v12á49ř93k40a
Naštěstí jsem to zažil jako kluk a potom poslouchal rodiče. Děsí mne, že jsou i dnes lidé, kterým to přišlo jako normální a jsou schopni to všechno relativizovat. Karma, Kájo.
Děkuju Tome
V22ě31r24a 42Č64e28r73m65á66k18o12v33á
Karma.Kájo,při Vašem posledním odstavci jsem jenom naprázdno polka.Mám 68 v živé paměti.Bylo mně tehdy deset a obrněnce a vojenská auta si to fičela okolo našeho baráku.Rodiče v zaměstnání a já s babičkou a mladší sestrou doma.
Rádio na plné pecky, v očích dospělých zděšení,v obchodech blázinec,jenom my děti jsme nic nechápali.Pamatuju si,že jsem tenkrát dostala od tatínka(poprvé a naposled)pořádný výprask.Měla jsem zakázané jít k silnici,ale já jsem utekla přes zahradu k sousedům.Doma mně nikde nenašli a tatínka napadlo jít k sousedům a já jsem si tam s klukama klidně skládala merkura.Doma byla výplata.Měli o mně strach,protože ta auta jezdila úplně po krajnici a byl to hukot.
Moc děkuju Věrko za krásný komentář a za vzpomínku
J44a26r81o69m10i32r 88L50a43n20c67i80k
Kazdy kdo prozil 21.8.1968 ma sve vzpominku. Me to vzdycky pripomina srovnavaci data 21.8.1968=15.3.1939 napasana na vsech plotech, chdnicich atd, kde se dalo. Srovnavam i ted: Tedy nemecsti naciste aspon nic nepredstirali, zkratka; my tady poroucime a vy budete poslouchat. Kdezto ti sovetsti (v podstate rusti byli ti co meli rozhodujici vliv) komuniste udelali stejnou vec, Jen byli o to podlejsi tim, ze se vydavali za nase bratry a svou agresi vydavali za bratrskou pomoc.
A dosud se nezmenili, jen snad v tom, ze sluvko "rusti" uz nema sovetskou kamuflaz.
Bratrskou pomoc poskytuji rusti slovansti bratri na Donbase, Luhansku, Podnestri atd.
Neomezuje se jen na Slovany jak jsme videli v Gruzii, kde Rusove poskytli "nezistne" bratrskou pomoc Ossetijcum a pritom se jaksi ocitli az kdesi v pristavu Poti a v blizkosti Tbilisi. Proto, slysime od Rusu o slovanskem bratrstvi je lepe zvysit pozornost.
Jak v r. 1968 prohlasil francouzky komunisticky predak Roger Garaudy; "Slysim li o bratrske pomoci, vidim prijizdet tanky".
Děkuju za komentář. A že se tu zase rozlejzají jak šváby
Š41t96ě73p80á47n 46B20i75c64e45r53a
Bylo mi 22 let a byl z konce slibného vývoje pořádně zhnusen. Když jsem ráno 21.srpna uslyšel v rádiu hymnu a potom oznámení vpádu vojsk VS, bylo mi do breku z toho ponížení. Když někdo vstoupí na území státu a začne diktovat, je stejné, jakoby někdo vnikl násilím do mého bytu a poroučel mi, kde se mám zouvat a co bude k obědu. Potvrzuji, že hub tenkrát bylo opravdu hodně. Do lesů se lidé báli, protože po silnicích jezdily ruské kolony. Sám jsem jezdil na pionýru a od tanků jsem držel odstup. Sovětští vojáci si mysleli, že mi to víc nejede. Měli z toho prču, gestikulovali a něco pokřikovali. Oni vůbec nevěděli, která bije. Mysleli si, že jsou na cvičení v nějakém státě SSSR.
Moc děkuju za krásné povídání, jsem vděčná za každý autentický zážitek
Já Tobě Míšo
- Počet článků 265
- Celková karma 34,96
- Průměrná čtenost 3722x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!