diky moc za predchozi reportaz z Italie... a na te fotce k clanku... hmmmm sakra pekna zenska, se kterou bych zhresil :-)

díky Romane (ta reportáž měla dost negativní ohlas, ale pár jedinců souhlasilo, což mě potěšilo) .........jo a to druhé - já už jsem teď pod ,,vládou" svatého Františka z Assisi nějak skoro jeptiška Ale jako potěší to, to zas jo

Hezké... Já bych taky mohl přednášet. Jenže ne přímo o nevěře, ale o prošvihnutejch příležitostech k ní.

Když jsem dělal kancelářskýho, jezdil jsem často na různé brigády, potom jsem začal vést oddíl a jezdil na víkendovky a na tábory. To bylo v naší druhé rodové fázi.

Abych vysvětlil ty fáze. My Mádlové jsme nejdřív tlustí chlapečkové, takže lásky na devítiletce se nám také vyhýbají. V pubertě náhle zeštíhlíme a začne o nás být zájem. Poměrně dlouho vypadáme mladší, než jsme. Ale já už se dostal do třetí fáze, kdy plešatíme, pupkatíme, o dědičně špatných zubech ani nemluvě.

No a v té druhé fázi byla příležitostí spousta a já čestnej trouba jsem vždycky vycouval nejpozději po nějakém ploužáku. Trouba proto, že doma po návratu byla stejně žárlivá scéna, jako kdyby bylo úplně všechno.

S tema fazema si nejsem jistej,ale ty zuby ste trefil presne;-)(jedna korunka vedle druhy)

Anebo je chyba v Podkrkonosi;-)

Karma, karma, karma. Každý ať žije tak, aby se cítil šťastný

Wow, díky ...i když já se teda šťastnější cítím teď

Mně se líbí, že ty ty kostlivce, které úzkostlivě schováváme léta ve skříních, klidně vytáhneš na světlo boží a dáš je tam, kam patří, a my si pak uvědomíme, že je to nesmysl trápit se kvůli nějakejm kostlivcům ve skříni, když je ostatní mají určitě v jiné podobě taky... jsi upřímná a nic nezastíráš, to je možná to, proč tě tvůj muž tak miluje... a proč my ostatní někdy nemáme odvahu jít s kůží na trh, protože bychom byli zranitelní, a bojíme se toho... a pak přijde Kája, a hele... život plyne tak, jak plyne, a žití je furt krásný.... tak díky, Kájo, dobrej a upřímnej blog!

Kájo, myslím, že to není až tak nic mimořádného, jako spíš to, že o tom jsi schopná mluvit "nahlas".

Maruško tenhle blog mi ,,v šuplíku,, ležel nejdéle. Mám jich vždycky pár rozepsanejch, něco nakonec ani nedám na blog iDnes. Tenhle se mi líbil, ale bála jsem se ........no nakonec jsem ráda, vždyť jak říkáš, není to nic tak mimořádného, většina lidí se v tom najde

nezvyklá otevřenost

... a já bych zase mohl přednášet o Věře ... a o Adéle, Aleně, Daně, Janě ... ... a Zuzaně .-))

tak šup

Super! Rozumím vám!

Zhluboka smekám... No jo, študáci. I na FB na fotce tam minimálně jeden je.

no, klobouk dolů...

a nahoru

(není to to co to je)