Kájo, moc hezký blog....už protože jsem byla svědkem toho růstu  jasná karma 

 děkuju Štěpánko  Hned bych se do těch let vrátila 

Dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ... dobrý den ....-)

Dík

Díky Vám 

No můžu já tohle nekarmovat?:))

Děkuju Kájíku Nečekala jsem takový ohlas, zdálo se mi to moc dlouhé. To jsme se sešli hezky na titulce co, to mám radostUdělala jsem si kávu a jdu mrknout na tvůj blog 

Karma. Velmi zábavné.

Jeden můj anglický kamarád před čtyřiceti lety říkal "One hand full is enough more is too much".

Pane Jiří děkuju moc  A prosím o překlad, je to ostuda, ale Aj neovládám

Aspoň trochu zábavy mezi Řeckem a imigranty.

Taky jsem čekal další tklivý příběh migrantky z Afriky, která si v Řecku vydělává na jídlo pasením koz... A ono ne :)

:))

Dobrou noc, prsou moc.

Dobré ráno, prsou málo 

Sakryš, zrovna jsem chtěl jít spát a najednou příspěvek, kterej nejde neokomentovat. Koukám, že jsme se sice trochu minuli v čase, ale máme vazbu ke stejným místům. 

UŠ obchodní Jablonského. První den to byl šok, ale časem jsem se otrkal. 

Učil jsem se pro Družbu, ten podivnej obchoďák uprostřed Václaváku. Protože Družba ještě nebyla hotová (tenkrát se takové stavby stavěly 10 let), učili jsme se ve Včele. Nejdřív jsem se při fasování pracovních plášťů dozvěděl, že jsem jedinej kluk na učilišti. Doufal jsem, že na UŠO budou ve třídě kluci z jiných podniků, ale nebylo tomu tak. Dalo se na to zvyknout, ale nějak mi na celý život zastydla puberta, protože v holčičím kolektivu jsem ji potlačoval. Holky se mnou řešily svoje vztahové problémy otázkami "Co bys ty jako kluk...", na což jsem se snažil moudře odpovídat, ale občas jsem se jako kluk přestával cítit - když holky o cigaretové přestávce rozebíraly svoje menses a ty asi tři druhy vložek, které tenkrát byly-nebyly k dostání, čekal jsem, kdy "to" dostanu taky.

Potom jsem tam chodil ještě tři roky na nástavbu, prakticky stejné učivo a stejní učitelé, jediný rozdíl by v tom, že jako dospělí jsme nemuseli na cigaretu až za plot, ale kouřili jsme před šatnami.

No a k tomu Lesíčku mám taky vazbu. Moje máma (původně mlékárenská laborantka) tam dlouhá léta dělala topičku. Ono to nezní moc vznešeně, ale strávila v práci asi dvě hodiny a byla placená za osm. Já za ní chodil ze školy a chodili jsme odtamtud za stravenky na oběd - nejčastěji Pod Kinskou. Část jídla v naší školní jídelně totiž byla poživatelná s velkým sebezapřením, část nebyla poživatelná vůbec. ........ Jo, a taky mě tam máma pouštěla do bazénu, když tam nebyli pacienti.

Tak jsem si zavzpomínal, ale vstávám do práce v pět, tak dobrou.....

Karle ahoooj, to je super komentář. Jen teda nechápu, jak můžeš jít spát ve dvě a vstávat v pět. To se nedá, jedině, jestli to v práci dospíš! To mě fakt zajímá  Můj kamarád a první líbačka Petr, o kterém jsem taky psala blog, ten se také učil pro Družbu, pro nábytek, pak tam i dělal. Ale když se učil on, tak už stála myslím. Ani nevím, jak se ten obchodák ted jmenuje, nějak jsme ho nenavštěvovali a nenavštěvuju  jako Máj, Kotvu či Labuť. To i Dětský dům jsem navštěvovala s mamkou častěji, ani nevím proč. Možná byla Družba pro tu bohatší vrstvu. Kdybys mi neřekl, že se jmenoval Družba, tak si možná ani nevzpomenu. Koukám, že ty jsi měl na učnáku zas moc ženskejch hormonů My chodily s holkama kouřit na dvůr, zezadu, ale až ve třetáku. Ted si nevybavuju, jak to bylo před šatnami, jestli to nebyl ten dvůr Ten Lesíček to bylo furt pod dřevěným lešením, si pamatuju, vidím to jako včera, ten vykachličkovanej bazén a ty schůdky. To jsi měl super. Na tu dobu to byl luxus. A sehnat takovou práci, to měla tvoje mamina kliku, já bych to dělala hned