Jiná byla v šedesátých letech, čím dál více zdevastovaná a nedýchatelná během sedmdesátých, její ,,krásu" pak završila výstavba ,,betonového šílenství", tedy panelákových ,,gigasídlišt".

V sedmdesátých byla ještě dýchatelná, nedýchatelná je tedˇ. Ale ráda bych se přenesla třeba do let třicátých, na ty Barrandovské terasy 

Kdysi jsem pro MF DNES napsal článek se zpěvačkou Věrou Martinovou o Praze. Její známí z Ameriky, kteří byli v Praze někdy v osmdesátých letech za komunistů, byli z Prahy zděšeni a říkali ji, jak jsme si mohli nechat zničit tak krásné město.

Teď byli zděšeni? Italům se také Praha líbila dříve.

A hlavně jsme byli mladší ....

To jste mně vzal z klávesnice. A taky hezčí, že:

O se se mělo ohýbat...

No mě dost překvapilo, že zahraniční hosté měli Prahu rádi zejména pro její šedivost a oprýskanost a oproti  západním (kapitalistickým metropolím)  městům i bezpečnost. Teď to prý není ono. Toto je názor řady mých přátel z ciziny (Jak jsem koupil, tak prodávám)

Říkají to i tady v Itálii.

Ja to mam jinak ve vzpominkach.Praha spinava,sediva,rozkopana a vsude roky leseni na domech.Vzduch k nedychani.

Tak každý to máme jinak, ale já naštěstí bydlela na okraji Prahy, v centru bych tenkrát - ani ted bydlet nechtěla a tak jsem to centrum viděla tak dovolenkově - na výletě je vám vždycky fajn a vzpomínky zůstanou takové, jak to člověk tenkrát cítil 

Pamatuji, že jsem často šel po Karlově mostě úplně sám. Nikdo jiný na něm nebyl.

V uličkách Starého města jsem také občas šel úplně sám.

Něco takového se mi už čtvrt století nestalo a patrně už nikdy nestane. Sbohem romantiko.

Ano, to už se Vám opravdu nestane  Jsem ráda, že jsem zažila Prahu, když ještě byla ,,čistá, i když byla špinavá." Nevím zda je pochopitelné, co tím chci říci, ale ty reklamy, obchody se suvenýry  - se šunty, ty nečesky mluvící prodejci - to je horší jak ty oprejskané zdi.