Zprávy z Itálie o uprchlících

Nechci diskutovat o tom, zda je dobře či špatně pomáhat uprchlíkům. Jen se dost lidí ptalo, jak to vypadá tady v Itálii a co říkají v TV. Když vidím, že jich za víkend připluje do Itálie desítky tisíc, říkám si, že je to hrůza, kam se všichni podějí. Bojím se toho! Ale pak koukám, jak ty dětičky  natahujou  ručičky z kusu trámu, kterého se drží společně se svojí matkou a brečím. Vidím, jak se drží mrtvých těl, aby přežili, jako v Titaniku. Tihle uprchlíci utíkají před válkou - i my by jsme utíkali. Kolik od nás uteklo za kopečky před komunismem. Že se to nedá srovnávat? Nedá, oni totiž utíkají před válkou a hladem - před smrtí. Pokud by byla válka u nás, i my by jsme riskovali život na  polorozpadlé lodi. Stejně tak, jako utíkala babička Martina Konvičky, babička mé kamarádky a známé doktorky, která teď v Itálii zachraňuje ženy s rakovinou prsu, stejně jako spousta ostatních - našich předků. Nechci rozsáhlou diskuzi, chci vám jen napsat, co se říká v italských médiích.

Každý den jsou televizní noviny plné záběrů z moře. Půlka zpráv je o ,,invazi" uprchlíků a o politicích, kteří se to snaží nějak řešit. Ale tohle vyřešit, to bude hodně náročné a dlouhodobé. Je mi jich líto, strašně líto. Když jsem byla v Kalábrii, viděla jsem v přístavu lodě, na kterých připlouvají. Na lodích zůstaly jejich věci, dětské botičky - připadalo mi to, jako když jsem navštívila Terezín. A není to takový rozdíl. Na druhou stranu se toho bojím - je jich tak strašně moc.

Tito lidé zaplatí vším co mají, aby utekli před válkou. Cesta pouští je stojí spoustu peněz, po cestě je zmlátí, ženy a dívky znásilní. Před naloděním jsou zavřeni v malé místnosti, kde je také mlátí. Podle peněz je rozdělí na lodě. Ti nejchudší sedí u motoru, dýchají ty jedovaté látky a někteří umřou i otravou. Tito nemají ani záchranné vesty. 

Kdo má pár peněz navíc, koupí si záchranou vestu. Dostane lepší místo na lodi. Lepší místo znamená ve stínu, v podpalubí. Každý dostane půllitrovou flašku vody. Na těch lodích v Kalábrii jich byla prázdných spousta. Ti bohatí jsou převáženy na jachtě a mají zajištěný rychlý přesun do severních států - ti se tady v Itálii jen mihnou. 

V Itálii teď schválili nový zákon. Kdo udá převaděče, dostane trvalý pobyt. Alespoň se tak zatkne pár převaděčů, pokud nebudou posílat lodě bez posádky, jak už se několikrát stalo. Tentokrát naštěstí převaděče zatkli. Dva kluci, kterým není ani třicet let mají na svědomí 850 lidských životů. Lodí do Catanie dnes připlulo jenom 27 uprchlíků, kteří přežili. Mezi nimi byli schovaní i převaděči.

Italská vláda žádá Evropskou unii o pomoc, ale ta taky neví co dělat. Ona podle mne začne něco dělat, až se ty desítky tisíc uprchlíků rozprchnou po Evropě. Na Sicílii zůstat určitě nechtějí, protože tam mají hluboko do kapsy i místní. Ovšem, i když mají sami málo, donesli květiny zemřelým, nějaké jídlo a oblečení uprchlíkům.

Problém je to jejich náboženství. Když jsou schopni hodit do moře spoluuprchlíky, jenom proto, že mají jinou víru. 

Za rok a pul se v Itálii vylodilo 250tis. uprchlíků.

V roce 2014 jich na evropské pobřeží vstoupilo 278tis.

V roce 2013 se jich vylodilo 107tis. Nárůst je obrovský.

V Itálii se jich vylodila více než polovina. Většina jich chce však na sever,ať už Itálie, ale více Evropy,  kde mají příbuzné, známé. 

To jsou statistiky, které říkali dnes po obědě ve zprávách na Rai 1.

http://www.west-info.eu/it/immigrati-quanti-sono-da-dove-arrivano-e-dove-vanno/