Všude dobře, doma nejlíp aneb Váš byt musí mít vaši duši
Většina z vás to bude znát, tu úlevu, ten pocit klidu na duši, když se vrátíte domů z dovolené a je vše v pořádku. Ať jsem se vracela do Assisi nebo se vracím do Prahy, vždycky cítím tu radost z toho, že jsem doma.
Doma je prostě tam, kde máte lidi které milujete, kde máte své osobní věci a kde trávíte většinu času. Dovolená je super, ale s ní je spojeno i určité napětí, ať už z cesty, z toho aby vše klaplo nebo z toho, co bude doma, když vy tam nebudete. Já sice v bytě, při svých dovolených, měla vždy někoho (v Praze sousedku Věrku, která nám krmí papoušky a v Itálii uklízečku Katiu, která nám krmila kočky), ale třeba naši kamarádi se vrátili od moře a doma měli jezero od sousedů ze třetího.
Prostě vždycky se dlouho dopředu těšíme na ,,konečně dovolená," ale posledních pár dní dovči a cestou zpět už většinou myslíte na svoji vanu, na své oblíbené křeslo, na svou ranní kávu - o rodině, přátelích a zvířatech nemluvě. A čím je člověk starší, tím je radost z návratu do svého domova větší.
Věta:,,Konečně doma," zazněla z úst snad každého z nás.
Po návratu (většinou ženská) všechno vybalíme, uklidíme, vypereme a do toho ještě vyluxneme a uklidíme byt. Pak si sedneme s radostí na náš gauč, uděláme si kávu do našeho oblíbeného hrnečku a jen tak si lebedíme v tom našem bytečku. Podle mne je strašně důležité mít rád svoje bydlení, místo kam se vracíte a kde se cítíte doma, místo které je nasáklé ,,vaší duší"- tím co máte rádi a co vás těší. Pokud se někdo zrovna přestěhoval a necítí se ,,jako doma," měl by si rychle nakoupit věci, které mu tuto náladu přivodí. Je to opravdu důležité pro harmonii duše a pro šťastný život.
Třeba já - před třemi lety, po přestěhování se z Itálie do mého bytu v Praze, necítila jsem to teplo domova (jako cítím teď, po návratu z italské dovolené), ani ten pocit uvolnění a radosti. Pravda, tehdy jsem v mém bytě neměla mého archanděla Michaela (který mi dává pocit lásky, rodiny a bezpečí), ale ani anduláky (ukecanější než já), obrázky na stěnách (v mém případě fotografie lidí co miluju, i když už mezi námi někteří nejsou), andělíčka strážníčka z drátků (od Helči Mačurové), lampičky od ségry (už šest), teplé deky (ty miluju), úžasné retro hrnečky (které jsem dostala od dobrých lidí - mých čtenářů), prostě nic z toho, co dělá byt domovem. Bylo to drsné období, než jsem si v mém bytě (po rekonstrukci) zase zvykla. Z počátku jsem to sama vůbec nedávala, v tom prázdnu. Už už jsem chtěla začít navštěvovat mého bývalého šéfa, Mudr. Zdeňka Bašného na psychiatrii, ale za pomoci přátel a ,,mých zatnutých zubů," jsem to období nějak přečkala. Řeknu vám, nebylo to nic pěkného a jsem opravdu šťastná, že všechno odnesl čas - čas je totiž opravdu nejlepší lékař!!!
Letos jsem se ale cestou z dovolené netěšila jen na náš byteček, ale i na naši chaloupku. To slovo náš tak hezky zní. I když byt je můj a chalupa Michala, používám raději slovo naše, protože ve dvou se to vždycky lépe táhne. Mnohem lépe, řekla bych.
Představa procházek v lese, kde je stín a pětadvacet stupňů, večerní opékaní buřtů a ranní snídaně na zahradě, to mě táhlo do Čech jako magnet. A jak se v té zděné chalupě nádherně spí!
První večer jsem prokecala s Michalovou mamčou, on si zatím skočil na pivo za klukama a poté usnul pod širým nebem na zahradě, v sobotu jsme u táboráku koukali na padající hvězdy, popíjeli červené víno a opékali úžasné buřty z Načeradce. Přesně jak jsem si to představovala a plánovala cestou z Itálie. Ani jsem si neuvědomila, že už je la notte di San Lorenzo (noc sv. Vavřince), kdy celá Itálie kouká na nebe (ležící na plážích, terasách, na zahradách i v horách) a přeje si jedno přání za druhým, protože tu noc padá nejvíce hvězd.
Po této noci léta pomalu ubývá, dny se krátí, padající listí (doufejme i houby) klepou na dveře, učitelé se pomalu vrací do škol, začínají ranní mlhy a končí horké noci.
Ač jsem měla jen týden dovolené, užila jsem si letošní prázdniny plnými doušky. Díky Michalovi, jeho mamče a jejich chalupě, měla jsem (pro mne) hezčí léto, ač jen víkendové, než kdybych byla měsíc někde na pláži. To jejich stavení je tak pohodové, romantické, nostalgické. I když v té chalupě mám pomálu mých věcí, cítím se tam krásně - jako doma, protože to stavení má přesně takovou duši, jakou mám já ;)
Karla Šimonovská - Slezáková
Pohlaď svoje tělo
Taky se sami občas hladíte? Ne? Tak to zkuste a podívejte se na své tělo alespoň někdy jako na zázrak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nekritizuj
,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Padesátiletá Pipina
,,Ty jsi exhibicionista?" Zeptala se jedna žena mého přítele, když jsme se včera sešli před základní školou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Když Husák visel nad katedrou
Už spoustu let jsem měla jedno přání, které jsem si chtěla splnit. Nečekejte ale nějaké touhy po dalekých cestách nebo po vilce za Prahou - kdo by jí uklízel ;)
Karla Šimonovská - Slezáková
Nenechám se vyhazovat!
Pokud vás někdy někdo odněkud vyhazoval (mně se to stalo už několikrát), znáte ten slastný pocit, když jste ve SVÉM.
Karla Šimonovská - Slezáková
Tak jsem zase v Itálii :)
Moc ráda se vracím do mého druhého ,,domova," kterým je Itálie. Miluju tu spoustu věcí, ale jedno mám nejraději ...
Karla Šimonovská - Slezáková
Svlékněte se, uvolněte a vychutnejte si tu slast
Ženy odhoďte podprsenky i kalhotky, pánové slipy či trenky ... a nejen. Pak uvidíte, jak si to léto lépe užijete.
Karla Šimonovská - Slezáková
Čtenářům blogů iDNES
Budu chvilku hlasem blogerů, když oni jsou bez hlasů, ač čtenářů i diskutujících mají víc než dost.
Karla Šimonovská - Slezáková
Na seniory mi nesahejte!
,,To je hrozný, zase důchodcům přidali, ti se mají líp než my pracující. Baba jedna stará, dědek plesnivej."
Karla Šimonovská - Slezáková
Jsem prý blázen
,,Ty jsi blázen, ty nejsi normální, ty jsi magor," slyšela jsem nejednou. Ano, žiju dvojí život, i když to tak na první pohled nevypadá. Někdy mě to těší, někdy je mi z toho zase smutno, ale jinak to nejde a už asi nikdy nepůjde.
Karla Šimonovská - Slezáková
Jarní milování
Dnešní článek je o milování, protože podle mne je to společně se zdravím to nejdůležitější, co v životě máme.
Karla Šimonovská - Slezáková
V Německu bych žít nechtěla
,,Domove sladký domove." Řekla jsem si hned na letišti, po návratu z Kolína nad Rýnem. My si vůbec neuvědomujeme, v jak klidné a krásné zemi žijeme.
Karla Šimonovská - Slezáková
Výrobky z dob socialismu mě dokáží potěšit iDNES
Místo dětského psychologa vařečka, pásek nebo pár facek. Místo televize knížka s baterkou pod peřinou. Místo tabletu asfalt a barevné křídy. A přesto na dětství sedmdesátých a osmdesátých let všichni tak rádi vzpomínáme.
Karla Šimonovská - Slezáková
Hotely na jednu noc
,,Já bych to dělat nemohla, já bych se bála," řekla mi nejedna z mých kamarádek. Ale mě to baví, je to cestování, poznávání nového a ještě za to mám peníze. Navíc konečně tu mojí pusu využiju i na něco jiného, než na průsery.
Karla Šimonovská - Slezáková
Snad každý má ve středním věku nějaké to trápení
,,Proč já se takhle svévolně trápím, proč tu stojím jak jelito s očima plnýma slz místo toho, abych se někde courala v nákupáku nebo zašla za kámoškou na kafe. Né, já opravdu nejsem normální.“
Karla Šimonovská - Slezáková
Obyčejný život je neobyčejný
Včerejší pracovní cesta Prahou mě donutila k zamyšlení, které mě provází celým dnešním dnem a všude tu paní z ulice vidím. Možná by ji měla vidět i spousta jiných lidí.
Karla Šimonovská - Slezáková
Jak jsem byla na křtu knížky aneb Knihovna Václava Havla je takový obýváček
A že to byl křest zajímavý. Patrik Banga křtil svojí knihu, kterou mu pokřtil režisér Václav Marhoul, spisovatel Jáchym Topol a spisovatelka Petra Dvořáková. Hrála kapela, víno teklo proudem, všude kamery a byla jsem tam taky já!
Karla Šimonovská - Slezáková
Ano bylo líp, ale bylo i hůř aneb Jsme hodně zhýčkaní
Vzpomenete si ještě na svoje dětství a mládí? Na to jak jste se měli, co jste jedli, kam jste jezdili, jak vaše rodiče doma dřeli? Porovnejte to s tím, jak se máte dnes a přestaňte si stěžovat!
Karla Šimonovská - Slezáková
Rozdíly mezi Českou republikou a Itálií jsou stále stejné a nepřehlédnutelné
Je to přesně 22 let, co jsem se srdcem svázala s Itálií a každá cesta tam, je pro mne plná emocí, vjemů a zážitků. A tak, když mi ve čtvrtek pan ředitel oznámil, že bych mohla letět pracovně na veletrh čokolády do Assisi
Karla Šimonovská - Slezáková
Blbý a blbější na Moravě
Češi, Moraváci, Slováci - všude se najdou blbci, ale na lodích na Baťově kanálu si minulý víkend snad udělali československý sraz!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 265
- Celková karma 34,52
- Průměrná čtenost 3722x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!