Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Itálie jak ji miluju

26. 06. 2016 22:43:39
Venku je absolutní klid, ani auta nejezdí, zahrádka před barem je prázdná. Když se hraje Mistrovství Evropy ve fotbale, Itálie se zastaví.

Většina lidí sedí s přáteli doma, u televizních obrazovek a fandí. Na balkonech jsou pověšené italské vlajky, z otevřených oken se ozývá hromadné: ,,Nooo (nééé), siii (anooo), vaaai (jdiii), daaai (děleeej), mamma mia." A pokud dá Itálie gól, rozklepou se i okenní tabulky, jak všichni hromadně zařvou. Nemluvě o tom, když Itálie vyhraje. To pak jezdí celou noc auta a motorky městem, ověšené vlajkami a troubí a troubí a troubí.

Já na fotbal nekoukám, ten mě nebaví, ale baví mě to nádherné ticho v naší ulici i to mnohohlasné: ,,ma vaffanculo" (ale jdi do prd..e). A tak si sednu na balkon, usmívám se a relaxuji. Itálie je v tu chvilku spojená v jeden celek. Ani policii na silnicích nepotkáte. Když se hraje důležitý zápas, můžete překročit povolenou rychlost o kolik chcete. Nejednou jsem toho zneužila.

I když mi fotbal nic neříká, na atmosféru při důležitých zápasech se těším.

Pamatuji Mistrovství světa ve fotbale 2006, když Itálie vyhrála 5:3 na penalty nad Francií. Tenkrát jsem seděla v restauraci na pláži a to, co jsem viděla pak, na to nikdy nezapomenu. Lidé se začali objímat, líbat, brečet a nakonec tančit. Tančila celá restaurace, celá pláž v Porto San Giorgiu, celé město - vlastně nejspíš všechna města. Všechny bary a restaurace byl otevřené celou noc, pouštěli muziku, kropili lidi hadicí, aby jim nebylo v té parné letní noci vedro. Porto San Giorgio se změnilo v jednu velkou slavnost, která trvala až do svítání. Když přijeli pekaři s ranní dodávkou croissantů, všichni se nasnídali a šli spát ... s úsměvem na tváři.

Mistrovství Evropy není Mistrovství světa, ale Ital prožívá celým svým srdcem i tohle. Vždycky mi naběhne husí kůže, když se na stadionu zpívá italská hymna a všichni (hráči, trenéři i fanoušci) zpívají z plných plic, držíce se za srdce. Gigi Buffon je vždycky slyšet ze všech nejvíc. Výhodou je, že italská hymna je rychlá, rázná a zpívá se na stadionu lépe než ta naše.

Itálie se ovšem nesjednotí pouze u fotbalových zápasů, ale i v každodenním životě.

Vůně kávy se line po celém bytě: ,,buongiorno," zdraví mě Maurizio, který už svůj náprstek kávy vypil a běží na kliniku. Velké hrnky se v Itálii používají jen na čaj a jen v zimě. České kávě tu říkají teplý vývar. Za těch dvanáct let jsem neviděla jediného Itala, co by pil instantní nebo tureckou kávu. Ale jinak je káva pro Itala nezbytná a spojuje národ podobně jako fotbal. Ráno jsou v barech na kávu fronty. Každý si vezme do ruky cornetto (croissant), kávu a popojde od pultu, aby pustil další pro objednávku. Vše je na stojáka, jak na Václaváku v Koruně. Personál za barem se u stroje na kávu nestačí otáčet, croissanty mizí závratnou rychlostí a kolem desáté ráno už je vše vyprodané.

Ital co nepije kávu? Už jsem o nich slyšela, ale ještě jsem žádného neviděla - pokud to není sedmdesátník, kterému doktor kávu zakázal. I tak si po ránu kapku kafe dá - třeba jen do mléka (latte macchiato). Ráno bez vůně kávy, to není italské ráno!

A nejen káva je pro Italy nezbytná.

Cornetto - sladký rohlík nebo cokoli sladkého je další nezbytnou součástí rána. Italská snídaně není hojná. Jsou vyjímky, které snídají cereálie, jogurt a ovoce, ale těch je opravdu málo. Nehledě na to, že velká část Italů snídá v baru.

Oni to s tou hojnou a hlavně zdravou stravou doženou u oběda. Většina jich obědvá doma. I italská siesta spojuje.

Kolem jedné hodiny se zavře většina obchodů, kanceláří, továren. Všichni jdou na oběd (převážně domů). Alespoň ve střední a jižní Itálii to tak chodí.

Velký hrnec na těstoviny, a hrubozrnná mořská sůl nechybí v žádné italské domácnosti. Stejně tak špagety, víno a olivový olej. V ledničce můžete mít ,,oběšenou myš," ale talíř špaget - aglio, olio, peperoncino (česnek, olej, chilli paprička), to doma najdete vždycky, i když u dveří zazvoní pár kamarádů. Tento oblíbený italský recept však nedoporučuji, pokud příde nějaká ,,kamarádka." Po talíři takových špaget vám nepomůže ani balíček Airwaves extreme. Kamarádce nabídněte raději jen to víno.

V každé italské kuchyni najdete také sugo (rajský protlak), parmigiano (parmezán) a květináč s bazalkou i rozmarýnem. Na stole nechybí pečivo, ovoce a hlavně ubrousky. Ital se totiž bez ubrousku nenají.

I v přírodě potřebuje ke ,,stolování" alespoň papírové kapesníčky. Oni by si snad urvali i kus hajzlpapíru, jen aby si měli čím otřít pusu. Na tohle jsou Italové hygienici, ale že po nich na plážích zůstává bordel, to jim nevadí. Kolikrát jsem už sbírala kelímky, když u moře zafoukalo, a kolikrát jsem už upozornila známé z okolních lehátek, že pokud si ten bordel neodnesou, budou se v tom zítra koupat.

Celá Itálie má své dlouholeté zvyky, které ji spojují od severu na jih, ač je stylem života rozdělena na tři části. Severní část Itálie je čistá, ale hektická, jižní část klidná, ale špinavá a střed? To je prostě zlatá střední cesta - od každého trochu a tudíž jsem ráda, že bydlím zrovna tady,

Kdyby Umbrie měla moře a byla 300 km od Prahy, tak je to ideální místo k žití ;)

Autor: Karla Šimonovská - Slezáková | neděle 26.6.2016 22:43 | karma článku: 33.33 | přečteno: 1920x

Další články blogera

Karla Šimonovská - Slezáková

Malá Itálie uprostřed Prahy

,,Fuj, to je hnus." Zhrozila jsem se po otevření české konzervy loupaných ,,italských" rajčat. Teď už chápu, proč si tady lidi stěžujou na nekvalitní potraviny neboli na rozdíl potravin pro východní a západní trh.

19.10.2017 v 6:03 | Karma článku: 36.71 | Přečteno: 3767 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Osahala jsem co šlo (fotoblog)

,,Hmmm," povzdechla jsem si a přitiskla se ještě víc. Objímala jsem ho celým tělem, nasávala jeho vůni a nabírala z něj energii. Bylo mi tak krásně, že jsem zapomněla i na Eriku, která na mne koukala a jen kroutila hlavou.

11.10.2017 v 15:53 | Karma článku: 31.20 | Přečteno: 1291 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Tomáš Klus a Zrzavé dětství v socialismu

Po mé autogramiádě, na které mě svou návštěvou poctil i Tomáš Klus, začala jsem psát tento blog. V tu dobu se mi plnily sny. Doslova a do písmene. V tu dobu jsem věřila, že když si člověk něco z celého srdce přeje, že se to splní.

6.9.2017 v 23:32 | Karma článku: 29.88 | Přečteno: 1565 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Miřetín aneb Tenkrát jsem ho nenáviděla, teď bych ho milovala

Někdy vám souhra náhod způsobí znenadání to, co jste chtěli udělat už dlouhý čas. Ale nějak na to nebyl ,,čas."

24.8.2017 v 11:37 | Karma článku: 28.75 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Peter Krivda Soliwarski

Potulky XXXVII - Belanská dolina na Turci

...na chvíľu nahliadnuť, aspoň sa dotknúť a uchovať si v depozitoch spomienok. Nádherná, trochu kľukatá a trochu kopcovitá cesta z Turčianskych Teplíc do Martina popod päty Veľkej Fatry, popod velebnosť Tlstej a Ostrej...

22.10.2017 v 18:54 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 121 | Diskuse

Ervín Dostálek

La Manga 2:Cartagena ve španělské Murcii - toť přece nové africké Kartágo (Carthago Nova)

Senátor Cato:"Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno!" Odkud to vlastně vyrazil Hannibal se slony na antický Řím? Elektrická ponorka a vynálezce, které nikdo nechtěl. A najednou tu vykopali antický amfiteátr uprostřed města..

22.10.2017 v 8:40 | Karma článku: 4.09 | Přečteno: 89 | Diskuse

Ervín Dostálek

La Manga: Cílem je léčivé bahno "Velkého rybníku" Jeleního ostrova španělského Středomoří

Brodíme se mělčinou slané vody mořského zálivu označenou bójemi na Jelení ostrov. Už kdysi staří Římané pod názvem Paulus a pak i Maurové, nazývající tuto oblast Al Buhayrat Al Qsarand, poznali přednosti zdejší přírody a teď i my.

21.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 100 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 10: V Bergenu průměrně prší 213 dní v roce, my ale měli slunečno

Světové firmy v nádherných domech z 18. st., v přístavu lodě z celého světa, plody moře kupované přímo od rybářů, 1 lanovka a 1 pozemní dráha na kopec nad městem, jež vzniklo jako "zelená louka mezi horami", bývalá metropole země.

20.10.2017 v 8:50 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 95 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 3. díl: Cesta do Baskicka

Do Baskicka je to z České republiky zhruba 1800 km. To je dost daleko na to, aby cestování autem, autobusem nebo vlakem zabralo hodně času. Jak se tedy sem dostat, když většina přímých letů od nás léta do Madridu nebo Barcelony?

20.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 107 | Diskuse
VIP
Počet článků 138 Celková karma 31.80 Průměrná čtenost 2546

Pražanda, která žila 12 let ve střední Itálii, ráda na ni vzpomíná, ale ještě raději vzpomíná na osmdesátá léta v Československu.

Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :) 

Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!

 

Zrzavé dětství v socialismu



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.