Karla Šimonovská - Slezáková VIP
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!
- Počet článků 265
- Celková karma 34,94
- Průměrná čtenost 3722x
Karla Šimonovská - Slezáková
Ta má kozy jako vozy
Tuhle větu jsem slýchávala tak často, až jsem si kvůli tomu málem odrovnala záda. Mít velká prsa má své klady i zápory. A o tom by mohla spousta žen vyprávět.
Karla Šimonovská - Slezáková
Tenkrát o prázdninách aneb Léto bez počítačů a mobilních telefonů (fotoblog)
Komu je dnes víc než třicet let, bude mu nejspíš mé vyprávění povědomé. Vždyť většina z nás stavěla hráze na potoce, chytala pulce, lezla po stromech a koupala se v sudu pod okapem nebo v plechových neckách na zahradě.
Karla Šimonovská - Slezáková
Máma
Svátek matek je pro mne jeden z nejsmutnějších dní v roce. Napsala jsem první větu a už se kutálí první slza. To jsem zvědavá, jak tenhle blog dopíšu. Ovšem napsat ho chci - musím. Víc toho totiž pro mojí mámu už udělat nemůžu.
Karla Šimonovská - Slezáková
Léto 1989
,,No to je nádhera, pojď se podívat na balkon." Říkám Mauriziovi, který leží na gauči u televize, s tabletem v ruce. A pak že chlap nezvládne dělat dvě věci najednou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Můj synovec je chodící encyklopedie aneb Jedinej blbec v rodině jsem já
,,Ty ten toaleťák snad žereš," smál se Maurizio, když jsem šla k němu do koupelny pro další ruličku. ,,No jo, holky mají větší spotřebu, nemají Šamšu, kterej se jen oklepe." Koukal na mne nechápavě, a tak jsem mu povykládala příhodu, která se stala před čtyřiadvaceti lety, když byly mému synovci asi dva roky. Na těch dětech člověk nejvíc vidí, jak stárne. Mně připadá, že se to stalo před pár lety a ono už je to čtvrt století
Karla Šimonovská - Slezáková
Ať byli komunisti jaký byli, rekreaci nám skvěle zařídili
Sedím na balkoně a snídám. Je skoro poledne, takže jinde už vaří oběd a ke mně se donesla jakási známá vůně. Nasávám - ovocné knedlíky, mňam! Ty to ale asi nebudou, Italové je nedělají. Ovšem ta vůně je stejná. A díky té vůni jsem se přenesla do chatky v Samopších , kam jsem v dětství jezdívala s našima a se sestrou Ivetou na dovolenou. Tenkrát jsme na to krásné místo jezdili díky ROH (revoluční odborové hnutí) Barrandov, kde pracoval táta. Dva týdny koupání, hub, procházek a houpaček. Taková byla podniková rekreační oblast Samopše u Sázavy.
Karla Šimonovská - Slezáková
Byla Praha v dobách komunismu hezčí?
Jak vypadala Praha před třiceti a více lety? Hůř - rozhodně. Celá Praha bývala šedivější a tím pádem i ošklivější. Domy v centru nebyly tak krásně opraveny, parky se moc neudržovaly, lavičky byly většinou zničené. Silnice bývaly víc rozbité, chodníky kolikrát chyběly, podchody a veřejné záchodky se člověk bál používat. Většina domů měla staré a neopravené vstupní dveře či vrata, v centru bylo víc domů s lešením než bez, což bylo ovšem praktické, když si člověk zapomněl doma deštník a chytil ho liják..Okna bývala oprýskaná, stejně jako omítky domů. Praha bývala smutnější
Karla Šimonovská - Slezáková
Jsou pryč ty doby, kdy chodila jsem venku bosa a na lučním zvonku třpytila se rosa
Když jsem šla dát do parku najíst toulavým kočičkám, viděla jsem kytičku, které jsme říkávali bouřka. Malinká bleděmodrá květinka se schovávala mezi sedmikráskami. ,,Doufám, že ji nikdo neutrhne," šeptala jsem šedivé Míce, která se mi otírala o nohy. ,,Víš Míco, pokud bych tuhle kytičku utrhla, přijde bouřka." Občas si takhle v parku s Mícou i Mourkem povídám. Ale potichu, aby si lidi nemysleli, že potřebuji Chocholouška. Kytičku jsem neutrhla, ale chcát jak z konve začalo i tak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Před třiceti lety, když jsem ještě chodila na koledu aneb Mé nejhezčí Velikonoce
,,Jiřko, zastrč si tu slámu, co ti čouhá z bot." Dobírali si mamku kamarádi, protože byla z Opavy. Co by pak museli říkat Šimoňákům z Piletic, vždyť tam bývalo opravdu jen JZD, pole a pár baráků. Nebyla tam ani hospoda a i te
Karla Šimonovská - Slezáková
Tenkrát, když na Barrandově byla pole vlčích máků - místo paneláků
Když jsem byla malá, strašně jsem se těšila na Velikonoce, i když se u nás doma nikdy neslavily tak, jako na vesnici. Mamka koupila pomlázku pro tátu, čokoládová půl vajíčka a zajíčky pro nás a nějakou tu drobnost, aby nás ,,beránek nepokakal." Napekla mazance a tvarohového beránka, kterému se na krk uvázala pěkná pentlička a místo očí píchly dvě rozinky. Obarvila se vajíčka a polepila vodo-obtisky. Naleštěná okna a vlastně celej byt, záclony bílé jako sníh a ubrus i utěrky s velikonočními motivy - to bylo samozřejmostí.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nejhezčí vzpomínky jsou ty, u kterých se usmíváš
Zavřete na chvilku oči a vzpomeňte si na něco z dětství. Třeba jak jste si hráli na indiány, jak jste chodili s tátou na houby nebo jak jste lízali mamince krém z mísy. Zasněte se a promítněte si to v hlavě jako film. Určitě se vám rázem vybaví mnohem více vzpomínek a najednou ucítíte i chuť maminčina čokoládového krému, i tu vůni hub, kterým jste rybičkou uřezávali konec nožičky a vraceli ji pod jehličí, aby se udržovalo podhoubí. A pak, až se vám tohle bude promítat v hlavě, uvidíte, že se usmějete
Karla Šimonovská - Slezáková
Jak jsme jezdívali k tetě Máně na zabijačku
Bylo nebylo .... tenkrát se vegetariánům v masně líbilo. Bílé kachličky, které připomínaly spíš nemocnici, pár konzerv a jinak nic. Jen kus žebra na velkém háku a vedle kousek nějaké flákoty - na mámu šly mrákoty. ,,Pane Liprt, vy nic nemáte? Chtěla jsem udělat nějakou omáčku." Mamka se rozhlíží po masně a vidí jen konzervy s hovězím ve vlastní šťávě.
Karla Šimonovská - Slezáková
Pohlednice poslané za hluboké totality dojdou, i když třeba za čtyřiatřicet let!
Před pár dny jsem otevřela starý kufr, ve kterém mám poklad. Není to zlato, šperky ani peníze. To co tam mám, to je pro mne cennější. Jsou to fotky mých rodičů, mé staré diáře, žákovské knížky, vysvědčení, dopisy a staré pohlednice, které jsem jako dítě sbírala. Pohlednic není moc. Jsem Střelec - u ničeho dlouho nevydržím.
Karla Šimonovská - Slezáková
My jezdili Trábošem, strejda Vašek měl Leninovy sáně
Píše se rok 1979, já stojím v hospodě, v ruce trubku z měkké průhledné umělé hmoty, plné barevných žvýkacích kuliček a má sestřenice Iva se vdává. Pětatřicet let a mně to připadá jak ,,včera."
Karla Šimonovská - Slezáková
Člověče nezlob se - naše dětství bylo lepší, to mi nikdo nevymluví!
Tablet, mobil, televizní hry - hračky dnešních dětí. Chudáci děti! Já vím, jiná doba. Já taky teď sedím u počítače a nejdu na návštěvu ke kamarádce, jako chodívali v neděli naši. Nechci kritizovat to, co sama dělám. Chci jen zavzpomínat, jak jsme si hráli my. A že jsme si uměli hrát!
Karla Šimonovská - Slezáková
Topinka s česnekem mě vrátila do roku 1985
Jelikož jsem nastydlá, udělala jsem si (na radu kamarádky) klasické topinky s česnekem. Jak dlouho jsem je nejedla - dvacet let? Jen jsem se do toho mastného kousku chleba zakousla, můj mozek se zase vrátil v čase. A můj žaludek řekl ,,Kájo ty si prase!"
Karla Šimonovská - Slezáková
Jedu na hory a vzpomínám, jak to bylo před třiceti lety
Po sedmi letech jedu lyžovat, po dvaceti do velkého horského hotelu. To zas bude ostuda! Vyndala jsem lyžařské kalhoty, které mám asi patnáct let. ,,Tak ty ti teda nebudou, vždyť to je XS a ty máš L." Maurizio umí potěšit!
Karla Šimonovská - Slezáková
Šeřík, Pitralon, Živé květy - jedna malá koupelna a tolik vzpomínek
,,Kdybych měla stroj času, vrátila bych se do těchto let!" Napsala jedna čtenářka pod můj blog o Silvestru z dětství. A nebyla sama. Podobných komentářů jsou pod mými vzpomínkovými blogy spousty.
Karla Šimonovská - Slezáková
Táta
Tenhle blog se jmenuje jednoduše - TÁTA. I když být tátou, to není nikdy jednoduché.
Karla Šimonovská - Slezáková
Vaječňák, chlebíčky a Vladimír Menšík - můj Silvestr v dětství
Když jsem byla malá, někdy kolem roku 1980, trávila jsem Silvestr a Nový rok u babičky Boženky v Prokopském údolí. ,,Vezměte si pyžamo, kartáček na zuby a jdeme," zavelela mamka, která právě dodělala tác chlebíčků a jednohubek.&am
Karla Šimonovská - Slezáková
Vánoce za socialismu měly své kouzlo, které se snažím udržet i dnes
Nedávno jsem na facebooku četla post od kamarádky Evy. Vzpomínala na svoji babičku a psala, že to bude nejspíš vánoční nostalgie. Ano, vánoční nostalgie ,,voní" v tomto období v mnoha domácnostech jako vánoční cukroví. A je to tak
Karla Šimonovská - Slezáková
Předvánoční stres zahoď ještě dnes!
,,Zlatý komunisti" slýchávám poslední dobou často a nejsou to jen důchodci, kdo by se chtěl ,,přenést v čase." Ale tihle ,,nedůchodci" co to říkají, ti to myslí jinak!
Karla Šimonovská - Slezáková
Myslím na ni každý den
Máma - tohle krásné slovo je většinou první, které vyslovíme. Někdo má štěstí a jeho máma je s ním dlouhá léta. U někoho je to naopak a svojí mámu skoro nepozná. A u mne - u mne to bylo tak napůl.
Karla Šimonovská - Slezáková
23.11.1973
Co to asi bylo za den 23.11.1973 a jaké bylo asi počasí? Určitě by se to dalo na Google dohledat, protože Google ví všechno. Ale to není důležité. Důležité je, co se v ten den stalo. Vy nevíte?
Karla Šimonovská - Slezáková
Havlem jsem se chlubila, za Zemana se stydím!
Kdo by si dnes nevzpomněl na Václava Havla? Do politiky moc nevidím a ani se o ní moc nezajímám, ale hlava našeho státu mě stále zajímá, i když žiji desátým rokem mimo naši republiku. Jsem Češka a jsem na to hrdá.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
