Čtu vás poprvé. Hezky napsáno. Karma. Taky přeji krásné svátky.

Čtu to až teď a moc děkuju

nie je čo dodať

Díky

Čtu Vás moc rád, paní Karlo.

Děkuji pane Procházko Nejste příbuzný mého šéfa Pavla Procházky, co má čokoládové speciality?

Na krytém parkovišti u brněnského Globusu se mě ptal pán na nějakou korunu, co bych mu mohla dát. Řekla jsem mu, že hotovost nemám. Pak jsme si jen tak prostě povídali o životě. Závěr - to povídání, kdy se mně svěřil, co ho potkalo, bylo pro něho důležitější, než peníze.

Babka čiperka také somrovala u Globusu. Přiznala, že o peníze ani tak nejde, ale že je sama a tak přijde mezi lidi. Obchází všechna větší parkoviště, popovídá si a ještě má nějakou tu korunu k důchodu.

Dušičky, u hřbitova prodejce kytek a svíček, děsná kosa (pro mimobrněnské zima). Nabídla jsem mu horkou polévku od oběda z jídelny. Jedna porce, ale on zavolal kamaráda a rozdělil se. Další rok se na Dušičky ke mně hlásil a s radostí mně oznámil, že už má ubytování v nějakém domově.

Obyčejný život je neobyčejný.

Díky, díky za to jaká jste A kosa... to se u nás v Praze říká úplně normálně Opatrujte se a hezké Vánoce

Z duše mi píšete!

Děkuju Vám Ivanko Jsem moc ráda, že je nás víc