Pamatuji vesnické kino v Tršicích na Olomoucku - asi 10 lavic za sebou, zvuk téměř nesrozumitelný. Ale atmosféra .....

atmosféra dělá hodně

Já když se mluví o dětství a sobotních návštěvách kina tak se mě vybaví vzpomínka na sovětský film Člověk obojživelník...do hlavního hrdiny jsme byly jako holky zamilované a z filmu nadšení.. Asi po 25 letech ten film běžel v kině a s kamarádkou jsme na něj vzaly naše malé dcerky, aby viděly našeho dětského hrdinu...Dopadlo to tak, že já prospala první polovinu filmu a kamarádka pochrupovala docela nahlas celý film ..a holčičky film vůbec nebavil.

no jo, Míša David už dnes jak to tak čtu taky nikoho nebaví a jak já ho milovala

Stará kina byla zážitek ještě v devadesátkách. Akorát byl menší výběr filmů... Já si za korunu pamatuju pouťové atrakce. A jak naši prskali, když zdražily na tři koruny. Ani nevím kolik to teď stojí, už bych nevlezla na nic.

Teď to stojí tak pade, já jela jen na horské, než ji ve Fučikárně rozebrali. A tu jsem si dala 3x ... naposledy. Ale houpačky lodičky a řetízák za kačku taky pamatuju To jsme pamětnice co

Ty jmenovane pamlsky sly jaksi mimo kolem mne. Ale kdyz se mezi tydenikem a filmem v premierovych kinech rozsvitila svetla a mezi lavice vtrhly uvadecky s eskymem za padesatnik, nikdy jsem neodolal. Polarka za korunu ci nanuk za korunuctyricet mne uz moc nelakaly. A dekuji jakemusi vyrobci co dodava do ceske Normy eskymacka za necelych 6 korun. Chutna hodne podobne jako ten tenkrat.

Na eskymo já si nevzpomínám, asi v Hlubo nebylo. No, kdo by taky chodil mezi těma deseti divákamaNa eskymáčka se mrknu Díky

joooo Žižkov...co nadělali hotely po celých ulicích a je jedno kde mezi Koněvkou nebo Lipanskou máme Kino celých 24 h a zadara !!!...kam se hrabe Holy....

To je někde tady u Jeseniové ulice? Tady je to zase plné rusky mluvících občanů a feťáků z Parukářky

Unikátem byly i šuměnky, které si pamatuji jako první , stály 25 hal.. Byly uloženy ve dvou do sebe zapadajících kulatých krabičkách, jejichž obsah tvořily dvě tablety, jedna bílá a druhá měla odstín červenohnědý. Bílá byla neskutečně kyselá, to bylo něco pro nás, a ta druhá měla nějakou odpornou chuť, asi umělého sladidla - tu jsme vždy vyhodili.

Poté se objevili šuměnky "Tiky"? Tu když jsme si nasypali do úst, vzápětí jsme je měli plné pěny, ale chuťově byla super.

Potom se objevily šuměnky v prášku,ty už byly pro "užívání" bez vody k ničemu. Chuťově lepší ale měli naši slovenští sousedé, byly citronové a víc "perlily".

Z těch šuměnek v papírovém sáčku jsem dělali mazákům na vojně "Saharu"...

Jo pamatuju se - u mě to bylo kino Ořechovka nebo Svornost (kus od dnešního Kulaťáku) a filmy jako Bílý tesák, Benji nebo Tři mušketýři. Ježiš, to je tak dávno.Díky za připomenutí.

díky za fajn komentář

Fajn vzpomínka!

Jitulí děkuju, nějak vůbec nestíhám odepisovat, promiň kočko

Jo jo , letí to. Tak jste mně evokovala vzpomínku na kino Vlast v Brně - Komárově. Asi tak 70 míst , plátno "široké" tak 5x 3m , záchodky společné s vedlejší hospodou . Čili mužské : černá asfaltová zeď , dole žlábek s vajgly pomalu odplouvajícími dírou kamsi do neznáma...

Dívat se dalo z poslední ( asi tak páté) řady. Mělo to ale jednu velkou a jednu malou nevýhodu. Za sedadly trůnila velká litinová kamna. Když promítač ( uvaděč , pokladní v jednom) do nich nasypal plnou kovovou nádobu uhlí - a) chvíli jste nic neslyšeli a b) začalo to kouřit a c) za chvíli bylo vedro.

Vlastně - závady byly tři. Ale - jak rád bych se do kina Vlast , do poslední řady ještě podíval.

Jo, ta asfaltová zeď, to tam bylo taky, fuj Děkuju za krásnej komentář