Káji nádhera, máš ode mě karmu... Něco dost podobného jsem před 2 lety jsem zažila i já a dodnes na to a na něj vzpomínám se slzou v oku (a to bydlí"jen" 300 km daleko). Jednou až se konečně uvidíme, tak Ti povim

Hani děkuju .... já kdybych holka mohla psát všechno ...

Ano, ano vůně.

Kdysi jsem napsal jedné ženě:

Podej mi ruku a dívej se mi do očí

svět doma přece nekončí.

Cítíš to chvění dlaně mé?

Budeme-li si vonět, tak proč říkat ne.

To bylo mé básnické období.

Dobrý období

Držím pěsti...

Opět KARMA, Káji

Díky moooc Káji

Kájo, sice nečteš, ale jen tak si tu střihneš krásné verše.

díky Sonije to ostuda, ale já nejsem schopná přečíst si ani ty blogy ostatních Jen posty na Fb čtu, to není dlouhé. Jsem divná.

Kájo, ...to stačí...víc netřeba!

dekuju

Skvělé rozhodnutí. Psát o lidech, které znáte, to je sice náročné, člověk zvažuje každé slovíčko, ale i krásné a očistné. Děkuji za milé počtení

Moc děkuju za krásnej komentář Zdeňko

Děkuju za připomenutí těch krásných veršů...

Připojuji se s poděkováním. Jaroslav Vrchlický měl 17. února 165. výročí narození, tak je to i symbolické

Krásné,krásné a dojemné.Už se těším na další vyprávění.(a Kájo- nečtěte,radši pište)mám Vaše psaní moc ráda.To o dětství jsem měla moc ráda možná proto,že jsem se v tom Vašem našla.Hezký den

Verko moc dekuju, hlavne za to v zavorce Krasny den Vam ze preji