Paráda, Kájo! Bohužel je smutné, jak se někteří vymezují vůči době našeho dětství - jakoby nechápali, že vždy jsme otroky nějakého systému a režimu. Vždy většinou otrockého, byť skrytě. To důležité přetrvává - a to je, jestli jsme zažili tu opravdovou rodičovskou lásku, pouto prvního pevného přátelství a lásky. Jestli jsme někam patřili a byli šťastní - a ano, to opravdu dokázali i lidé za "bolševika"....mnohdy lépe než mnozí nyní.

Krásnej komentář, moc za něj děkuju Lucko

Kájenko, taky vzpomínám ráda! Měla jsem hezký dětství, stejně jako Ty

..ve čtvrtek zavzpomínáme spolu

Ano, už se na tebe těším

moje dětství spadá do padesátých a šedesátých let. Doba to byla prachmizerná, ale dětství bylo krásné.

Nádherný blog, díky za připomenutí spousty věcí schovaných daleko v mysli.

Dětství a dospívání je nádherné, škoda, že si to neuvědomujeme, když to prožíváme.

Já moc děkuju A je fakt, že je veliká škoda, že si to neuvědomujeme, když jsme v tom věku

Kájo, 16.12. předvánoční sraz v Praze, u svařáku (nebo punče, trdelníku, co kdo preferuje:-)..Napiš si to někam Bude nás vícero. Bych Tě ráda zas viděla, babo. Pravděpodobně to bude v odpoledních hodinách, asi Staromák, nebo Václavák, to teprve doladíme.

Díky, když nebudu v práci, tak ráda přijdu

Kájo, ty výstava už skončila?

Karma za fotky, taky jsem zavzpomínala na dětství. A víš,co jsem taky ráda (jako už starší) hrála? Logik. Pamatuješ na něj? Já jen,že jsem si ho mezi těmi hrami nevšimla, přitom to byl taky docela hit.:-)

Skončila, před rokem Jsem na ten blog nějak tenhle rok neměla čas Logik mám ještě doma

Je to hezke.....

Nekdy Vam vanoce otravi popribuzni, v krajnim m pripade detgi...Ani nemusite jezdit do Kalabrie

Moc hezky blog...ta doba byla proste zlata.

Děkuju Jako dítě jsem si opravdu nemohla na nic stěžovat