Kájo, myslím si, že nebyla Praha hezčí, ale určitě klidnější. To, že už nemůžeme dělat předvánoční procházku po Karlově mostě, mi hodně vadí. Je tam tak narváno, že se chodí ve frontě.

Václavské nám. neumí nikdo dát do pořádku tak, aby bylo chloubou, jak mu náleží. Je to jeden velkej binec (hodil by se víc jiný výraz).

S tím Myslbekem jsem se taky nevyrovnala. Tam měl zůstat ten parčík, jako to má většina metropolí.Jediný nový objekt, který se mi líbí je Tančící dům.

Já do města nechodím, a na mé milované Hradčany vidím z lodžie.

Jak jsi na tom?

S tím Václavákem je to přený, ostuda Prahy Já už to Italům říkám rovnou - bordely, ruskej ,,řetěz"  se stánkama s klobásou a jugoslávskej se suvenýrama. Večer bych tam sama nešla. Maruško já vlastně ani nevím, že bydlíš v Praze

nebyla hezčí byla jiná, přes všechnu tu omšelost byla krásná svým způsobem a genius loci tryskal z kdejakého kouta

dnes je našlechtěná a chce vypadat světově, jen v pozadí je znova ten genius loci který vše přehlušuje a číní cinkrlátka a svítivé ozdůbky poněkud nepatřičnými

Byla krásná - svým lešením u každého druhého domu (a u zbývajících s padající omítkou bez lešení. Byla krásná s chodníky s chybějícím dlážděním, nebo pokrytými pětkrát záplatovaným asfaltem. Byla nádherná se zavřenými krámy, krytými rozpadajícími se okenicemi (v celé historické části). Byla samozřejmě krásná na Královské cestě, s halasem opravené (pokud Vám ovšem nevadilo, že bylo vše našlechtěné). Za deště byla vynikající svými loužemi, způsobenými buď špatným spádováním komunikací nebo ucpanými kanály.

  Nějak se mně líbí nyní víc (i přes velké výhrady k cingrlátkům v historické části).

Jediný krám, který se udržel na svém místě, co pamatuju, je ,,GUMA" v Ječný.

Jinak Praha byla tehdy rájem pro ty, jež si chtěli vydělat sběrem. Těch moc nebylo, neboť to byla hrozná dřina a málo peněz. Všude se válelo ,,bezprizorní" harampádí. Prča byla, když se nám povedlo třeba rozsypaným kočárem s dvěma metráky železa ucpat rušnou žižkovskou křižovatku ,,Ohrada."

My chodili pro starej papír i železo s mým starým kočárkem - sedačkou. Ta toho uvezla. Sběrnu jsme měli naproti baráku, takže v Hlubočepích se nic neválelo  ...všechno jsme tam odvezli.

Současná praha je neskutečný humus, který nepatří obyvatelům Česka nýbrž cizincům

Tak to zas né, určitě tam jsou místa i pro našince 

Sice nebyla plna dealeru drog a prostitutek uprostred mesta, ale sediva oskliva jak pisete. Vzpominam na Pstrosku, kde leta chranilo chodce pred padajici omitkou a taskami ze strechy leseni. A kdyz uz se to leseni take zacinalo hroutit, podeprelo ho dalsi leseni.

Kdyz uz bych srovnaval, dnes Praha pripomina vysnorenou nevestu. Tenkrat to bylo otrhane dite z chudobince.

 chudák Praha, prej otrháné dítě z chudobince  Pro mne je hezká tak i tak, Praha byla a bude vždycky krásná - každá doba má něco do sebe. Předtím romantiku, ted nové fasády 

Moc pěkný článek. Momentálně bydlím na Smíchově, ale nejsem rodák. Praha je moc krásné město, ale kdybych mohla, vrátila bych se zpět na Moravu, kam mě srdce táhne..K nám na vesnici jezdím zřídka. Za mého dětství to byla moc hezká vesnice, ač svým způsobem architektonicky zanedbaná, přesně jak jste uvedla, byla šedivá. Ale ta příroda!!

A dnes? Krásně upravená vesnice ( zastupitelstvo využilo dotací z EU ), silnice, chodníky, dopravní značky, autobusová zastávka, apod...je jiná. Louky "poseté" novými domy, třešňová alej v podzámčí vysekaná - nové domy, neobývaná školní budova, děti jezdí do města, namísto velkého stohu na poli u kravína, kde jsme s holkama skákaly, je nyní fabrika..doba si žádá své. Ale, ač je vesnice opravdu velmi pěkně upravená, už nemá to svoje kouzlo

Pro Vás

Tak to je stejné jako Hlubočepy, od kterých jste kousek. Ted je to ,,satelitní městečko,, - barák na baráku. Za chvilku zastavěj i Prokopské údolí. A škola? Napsala jsem blog - ZŠ Pod Žvahovem - o té naší školičce, jak byla skvěle vybavená, upravená - teď je opuštěná. Přesně Vás chápu. Jsem ráda, že teď můžu žít tady ve střední Itálii, kde jsou městečka ještě docela původní, zeleně spousta a méně aut. Díky za palec 

V osmdesátých letech minulého století jsem, jezdil do Prahy na přednášky dálkového studia. Takže ty dřevěné průchody kolem omšelých baráků pamatuji. Nyní je to vše načinčané a upravené. Co se týče novostaveb, tak některé jsou zajímavé, například Tančící dům, to je skvělá stavba.

Avšak, co nyní postrádám, je ono kouzlo Malé Strany. Ty hospůdky, kde se scházely místní štamgasti, kde to žilo. Nyní jsou to jen proudy turistů a vše předražené... Prostě tato místa postrádají ten pocit domova a sounaléžitosti. Pouze komerce. Už to prostě není ono...

I když v takové Baráčnické rychtě, kde jsem byl nedávno se ještě dalo posedět....

Tančící dům je jedinej zajímavej. Třeba prsknout Myslbek na pěší zonu, to byla podle mne velká chyba. Měli zachovávat ráz ulice. Tu rychtu neznám, ale pár zapadlejch hospůdek má ještě své kouzlo. Nebo třeba cukrárna naproti kostelu s Pražským Jezulátkem, tam se také zastavil čas. Chodím tam pokaždé, když jsem v té oblasti.

Jako malé dítě si pamatuji hlavně kilometry dřevěných podchodů, protože ze spousty domů padala omítka (hlavně u nás na Žižkově) a samozřejmě ten bordel, co se mezi širokými dřevěnými vzpěrami držel (hlavně odpadky a zvláštní směs starých textilií a motorového oleje - ten se ostatně dal najít snad všude). Jinak je pravda, že v Praze vznášela všude taková zvláštní melancholie, kterou popisuje už Gustav Meyrink v třicátých letech 20.stol. Ta se ale zalekla hlučných kroků turistů a schovala se do vybraných zákoutí Malé Strany a Starého města (stačí navštívit téměř jakýkoliv mezidvorek).

Já taky pamatuji ty dřevěné podchody, ale zas né kilomentry. Něco bylo na Andělu, něco málo v centru, na Žižkov jsem začala jezdit až později. Žižkov byl dlouhá léta ,,postrach" Prahy, ale třeba to taky není pravda.

Baráky byly oprýskanější, ale podle mne vypadaly ulice úhledněji díky tehdy snad výhradně podélnému stání aut. Při dnešním šikmém a kolmém stání se ulice zdají být víc neupravené.

Malá Strana a Staré Město - to byla opravdová Stínadla. Pár obchůdků jen na Královské cestě, která se jediná dočkávala náznaku jakés takés údržby - jednou za pět let před Spartakiádou byly domy až do výše prvního patra natřeny pastelovými barvami. 

Před Spartakiádou byla také v Holečkově ulici na dlažbu položena vrstvička asfaltu. Asfalt v Holečkovce i barvy domů na Královské cestě měly přibližně stejnou nevýdrž (maximálně do podzimu).

Kdybych si měl vybrat, kde chci prožít dětství, tak by to zase byla ta Stínadla.

Jinak ještě k závěru článku - jako Smíchovák ze Zborovské a Švandovky si nemůžu vybavit, co by se někde v okolí "Tanku" dalo považovat za muzeum hraček.

Muzeum hraček bylo hned v té zahradé, za plotem, naproti tanku. Ono tam je tedy už asi něco jiného, ale já tam chodila se školou i s mamkou do muzea hraček - myslím v tom letohrádku Kinských. Bylo tam mraky starých panenek, kočárků, kuchyňky pro panenky ..........auta teda nevím, ale asi taky  Třeba to tam bylo jen nějakou sezonu.

Milá Karlo, tak vy jste z Hlubočep? To pro mne bývalo děsně daleko. Ale

to heslo, že jedeme do Prahy, se snad mimo centrum, říkalo všude.

Pro nás vyznavače Boudníkova explosionalizmu, byla ta stará Praha víc

kafkofská. I když svůj surrealistický charakter má Praha pořád.

errata: kafkovská