Mně radost nezkazíte

20. 03. 2016 23:44:32
Kritizovat, závidět a pomlouvat, to my Češi umíme, to jo. Když jsem si přečetla diskuzi pod článkem: Anketu Bloger roku vyhráli ....., bylo mi z toho smutno!

Čekala jsem příjemnou diskuzi, kde vítězové děkují za hlasy a čtenáři, plus ostatní blogeři (co nevyhráli), popřejí k vítězství. Místo toho jsem našla dlouhé komentáře, kritizující nejen organizaci soutěže, ale také nás, výherce. A já se ptám: ,,Proč? Proč je v lidech taková zloba, proč musí furt něco nebo někoho kritizovat, proč?"

Když mi Marta Kučíková napsala zprávu, že jsem ve finále Blogera roku 2015, nechtělo se mi tomu věřit. Otevřela jsem stránku soutěže a zůstala čumět, jak tele na vrata. ,,Maurí, pojď se podívat, psala mi ta holčina ze severu, že jsem ve finále Blogera roku a já mám dokonce nejvíc hlasů."

,,Tak to je super, jestli se umístíš, pojedeš do Prahy, viď?" V Praze už jsem nebyla tři roky - z mnoha důvodů se mi tam nechtělo. ,,Chceš se mě na týden zbavit co? Mně se tam moc nechce, ale pojedu, pokud budu na prvním místě."

Schválně jsem si dala laťku hodně vysoko, protože se mi opravdu letět nechtělo. Nevěřila jsem, že bych mohla vyhrát, ale nechala jsem to osudu.

,,Napiš kamarádům zprávu, ať pro tebe hlasují." Radil mi Maurizio. ,,Já nechci nikoho tlačit do hlasování a hlavně do registrace, nikomu psát nebudu." Ne, že bych si myslela, že je na tom něco špatného, ale fakt se mi do té naší stověžaté moc nechtělo.

Když mi však kamarádi začali psát, jak se na mne těší a já se v anketě propadla na druhé místo, začala jsem litovat toho, že jsem si tu laťku nasadila tak vysoko. Co s tím? Osudu jsem řekla, že jen první místo a s osudem si člověk nemá zahrávat.

Facebook - tam mám přeci nejvíc čtenářů, všechny blogy tam dávám, tak proč ne soutěž, o které spousta mých čtenářů neví. Napsala jsem tedy na Fb, tři dny před koncem hlasování. Stejně tak to udělali i další blogeři, proč taky ne.

Jak to dopadlo, to už víte. Když jsem si přečetla, že hlasování skončilo (v domnění, že končí až druhý den), měla jsem dřevěné ruce, jako Vendelín nohy (ve filmu Ať žijí duchové), v očích studánky a na stole panáka - fakt jsem do poslední chvíle nevěřila.

Radost jsem měla a mám opravdu velikou. Kdo by si před rokem a půl pomyslel (když jsem na radu kamarádů začala psát), že se mi splní sen (vydání mé knihy věnované rodičům), a že budu Skokan roku!

Tuhle radost mi nezkazí ani komentáře blogerů, kteří nevyhráli, a teď píšou (do diskuze i na Facebook), že oni by si o hlasy nikdy neřekli, že mi to moc prožíváme, a že je ta soutěž vlastně úplně blbá.

Je mi líto - líto jejich reakce, líto toho, že musej napsat kilometrovej komentář, jen aby si rejpli do redakce a do vítězů, líto negativity v nich. Pozitivní člověk by totiž u takového článku nepolemizoval.

Mne psaní baví, je to relax, i když pak hodinu opravuju gramatiku. Ano, s gramatikou jsem na štíru, ale zlepšila jsem se - díky psaní blogů. Když mi někdo napíše, že jsem v blogu udělala chybu, poděkuju a hned ji opravím. Ale to, že mi jiný bloger opravuje gramatiku v diskuzi, kam kolikrát píšu u vaření nebo u uspávání dětí, tak to se mi zdá zbytečné - to není pomoc, to je rejpání.

Proto mě moc potěšil můj vydavatel, který mi řekl: ,,Ty dělej to, v čem jsi dobrá - piš. S gramatikou si nedělej problém, od toho jsme tady my." A já ráda slyším, že jsem aspoň v něčem dobrá. Kdo by to rád neslyšel.

Sednout si k počítači a jen psát, promítat si v hlavě film a přenést ho na ,,papír." to je ještě větší relax. Ale kde na to všechno vzít čas? Tak jsem se rozhodla, že se budu teď víc věnovat mé další knize, o které už psalo iDnes v blogu: Pořád cítím vůni Pedra, říká Karla Šimonovská

Blogy budu psát dál, ale možná trochu míň a kratší (i když, já nějak krátkej blog napsat neumím). Jsem šťastná, že vás mám, vás - moje čtenáře, protože vy jste moje štěstí, moje inspirace, moje dobíječka baterií a moje naděje, že pozitivních lidí je stále dost.

A tak se s váma podělím i o kousek mého italského štěstí. Maurizio a kamarádi chtěli Skokanku (jak mi teď krkolomnou češtinou říká doma) oslavit. V pátek jsem dostala v práci kytku, kterou jsem hned dala na stolek, k fotce mých rodičů. Já totiž věřím, že to moje psaní, je dar od nich shůry.

V sobotu jsem si zašla ke kadeřnici, abych byla na tu slávu krásná. Odcházela jsem s hlavou jak nasranej lev a s brečící peněženkou. Umbrie není Kalábrie (viz.blog Mé hezké chvilky s kadeřnicí).

Před restaurací už čekali kamarádi s další kytkou a na zahájení večeře bouchli flašku Prosecca. Nečekala jsem to, stejně jako můj postup do finále a výhru - a to nekecám! Nečekané věci vám udělají radost několikanásobnou.

A zbytek už povím raději fotografií, ať to zas nemám tak dlouhý ;)

Doufám, že stejně fajn a veselá bude i oslava v Praze. Už se do té mé rodné stověžaté moc těším - díky vám!

Autor: Karla Šimonovská - Slezáková | neděle 20.3.2016 23:44 | karma článku: 35.73 | přečteno: 2285x

Další články blogera

Karla Šimonovská - Slezáková

Nekritizuj

,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.

20.2.2024 v 19:51 | Karma článku: 37.13 | Přečteno: 3036 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Padesátiletá Pipina

,,Ty jsi exhibicionista?" Zeptala se jedna žena mého přítele, když jsme se včera sešli před základní školou.

11.2.2024 v 20:44 | Karma článku: 33.63 | Přečteno: 1581 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Když Husák visel nad katedrou

Už spoustu let jsem měla jedno přání, které jsem si chtěla splnit. Nečekejte ale nějaké touhy po dalekých cestách nebo po vilce za Prahou - kdo by jí uklízel ;)

22.10.2023 v 22:36 | Karma článku: 35.82 | Přečteno: 4182 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Nenechám se vyhazovat!

Pokud vás někdy někdo odněkud vyhazoval (mně se to stalo už několikrát), znáte ten slastný pocit, když jste ve SVÉM.

4.9.2023 v 6:33 | Karma článku: 41.17 | Přečteno: 8831 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 32.47 | Přečteno: 479 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.87 | Přečteno: 1636 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 263 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 195 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 261 | Diskuse
VIP
Počet článků 264 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3464

Pražanda, která žila 12 let ve střední Itálii, ráda na ni vzpomíná, ale ještě raději vzpomíná na osmdesátá léta v Československu.

Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :) 

Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!

 

Zrzavé dětství v socialismu

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...