Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jiskření na Máchově jezeře

Já jsem skoro zapomněla na letní tábor, který tak hezky začal, ale málem tragicky skončil. Naštěstí jsou tu andělé strážní a příběh končí jako v pohádkách - svatbou. 

Chatové a stanové městečko Bílý kámen se nacházelo uprostřed lesů, na okraji města Doksy. Naše škola zde jeden rok pořádala pionýrský tábor. Bylo nás docela málo a rekreační středisko veliké. Takže v chatičkách kolem nás byli i lidé na ROH rekreaci. Bydleli jsme po deseti, většina holek byla ze třídy, jako vedoucí moje ségra - tudíž jsem nebyla smutná snad ani jeden den. Naopak, nechtělo se mi z Doks domů. Já se totiž zamilovala přes okna chatiček.  

Né, že bych byla nějakej šmírák! Ve vedlejší chatce bydlela rodina z Hradce Králové s klukem v mém věku. Usmívali jsme se na sebe na verandě, v jídelně, i přes okna při poledním klidu. Nakonec jsme se seznámili, vyměnili jsme si adresy a po návratu z tábora si psali dopisy. Od čtvrté třídy, až do třetího ročníku na učňáku! 

Dopisy už nemám, ale tohle mám poznamenané u jeho adresy v notýsku. Dokonce jsme si i několikrát volali a jelikož mám v Hradci Králové tetu, domluvili jsme se, že se sejdeme na Pouchově. Ale ta má stydlivost - nikdy jsem Jirku víc neviděla. Takže cca. třicet let - to to letí panečku.

Třeba ho taky najdu díky blogu - tak kdyby ho někdo znal, je to Jiří Pírko z Hradce Králové 9 a bude mu kolem čtyřiceti let. 

Ale nejen díky Jirkovi se mi na tomto táboře líbilo. Krásná příroda, jezero, spousta borůvek všude kolem a zajíc! Jeden náš vedoucí - Ivo, měl velikého plýšového zajíce a každý večer obcházel chatky s ním a s pohádkou.

Všichni jsme se těšili na večerku a na vyprávění se zajícem. Každá chatka přemlouvala Ivoše, ať ještě vypráví, ať pokračuje a nejde o chatku vedle. Ten měl s námi trpělivost! Ale zase byl po večerce klid, usínali jsme ,,se zajícem" a s úsměvem.

Jak jsem se později dozvěděla, i Ivo usínal s úsměvem. Zamiloval se totiž do mé sestry Ivety. Problém byl v tom, že měl na táboře svoji snoubenku. Jó láska je láska. 

Když jsme nastupovali do autobusu - směr Praha, hledala jsem mojí sestru. Ta mi oznámila, že se vrací autem s Ivošem, takže bude u školy Pod Žvahovem dříve než my - kvůli organizaci. 

Přijeli jsme před školu. Naši na mne už čekali a po přivítání se mě ptají, kde je Iveta. Tenkrát jí bylo asi sedmnáct. 

,,Ona tu není? Vždyť jela autem před námi!" nechápala jsem. Čekali jsme před školou do té doby, než se areál vylidnil, ale stále nic. Pionýrská a hlavní vedoucí Marika nám řekla, že jak se něco dozví - zavolá. Dali jsme jí číslo k Pražským a šli jsme tedy počkat k nim. Oni bydleli hned u školy a jak už víte, kamarádili se s naší rodinou. Všichni jsme vyhlíželi z okna, máma i táta začínali být nervózní. Dagmar a Jarda je utěšovali, že se určitě nic hrozného nestalo, že nejspíš jen něco s autem. 

Ano, něco s autem. Auto na střeše! Sjeli ze silnice - chybou řidiče (NDR) s přívěsem . Vyletěli na pole, pak se třikrát přetočili na střechu a na ní i zůstali. 

Našim bylo řečeno, že jejich dcera leží po nehodě v nemocnici (už si nepamatuji kde), ale je v pořádku.

Táta řval, že ji zabije, mamka ho uklidňovala a přemlouvala, ať nedělá ostudu a je rád, že Iveta je zdravá a živá.

Když pak viděl auto, místo nadávek mu vyskočily slzy. Ano,  byl šťastný, že se stal zázrak a nikomu se nestalo nic vážného. Ivo a jeho přítelkyně Dana měli jen boule a modřiny - díky pásům. Moje ségra měla na čas krční krunýř, vzadu tenkrát embéčko ještě pásy nemělo. 

Doma si to však ségra od táty schytala. ,,Co máš co lést k cizímu klukovi do auta, ten ať se mi neukazuje." 

Ukázal se! S kyticí pro mamku a s velkým zajícem pro ségru.

Jak já byla šťastná! Nedovedete si představit, jak na mě holky ve škole čuměly, když jsem jim řekla, že u nás doma byl Ivo a nechal tam pohádkového zajíce. Jen ty pohádky mi už Ivo nevyprávěl. On si žil tu svojí pohádku s Ivetou a mě půjčili zajíce.

Časem u nás nespal jen zajíc, ale i Ivo a po roce byla svatba. 

Zazvonil zvonec a ..........................počkejte, ještě né, ještě sem vsunu poslední letní tábor Metuji, ať už vás s tím pak neotravuji. 

,,V kotlíku se voda vaří, kuchař nemá tušení, že má v zádech šelmu dravou a její pokušení. Dát si dva knedlíky navíc a něco husích jater, kdo v tomhle údolí bývá ví že je to - Panter...."

Tak tohle byla hymna našeho oddílu a i refrén si trochu pamatuji ,,dokud Metuje tu je, tak je příběh pravdivej, dokud Metuje tu je, tak se klidně podívej......nám je hej." To co bylo namísto těch teček, to už nevím, ale na tábor u řeky Metuje si pamatuji. I když asi nejmíň, ze všech těch letních táborů. 

Přijeli jsme na louku, kde stála jenom dřevěná jídelna, jinak nic. Já, zvyklá na Miřetín, kde bylo vše připraveno a stačilo si jen vybalit kufr, koukala jsem na tu prázdnou louku jak tele na vrata. Tenhle tábor organizovala taky naše škola, tudíž jsem tu měla spolužáky, kamarády a znala jsem i některé vedoucí. Moje nejmilejší vedoucí byla dlouhovlasá blondýna Marika, která po příjezdu zavelela ,,kufry do jídelny a jdou se stavět stany, ať máme kde spát." Další dny se postavil i můstek přes řeku a hlídková věž na druhé straně řeky. Ale nejen pracovat se dřevem nás naučili. Pomáhali jsme i v kuchyni. Každý den vařil jeden oddíl za pomoci paní kuchařky. Já mám dokonce diplom, za nejlepší pomocnici kuchaře. Když nad tím tak přemýšlím, byl to vlastně takový pracovní tábor. Asi proto si z něj asi moc nepamatuji. 

Když to mají být moje vzpomínky - takové ,,Vyprávěj Made in zrzka," tak to musí být se vším všudy. Ale nebojte, s tábory už v tomhle vyprávění končím!

PS: Kdyby náhou někdo toho Jirku Pírka znal, tak na mém osobním blogu kajasimonovska.blogspot.com je jeho fotka.

Autor: Karla Šimonovská - Slezáková | středa 1.10.2014 17:27 | karma článku: 14,91 | přečteno: 974x
  • Další články autora

Karla Šimonovská - Slezáková

Nekritizuj

,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.

20.2.2024 v 19:51 | Karma: 37,17 | Přečteno: 3059x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Padesátiletá Pipina

,,Ty jsi exhibicionista?" Zeptala se jedna žena mého přítele, když jsme se včera sešli před základní školou.

11.2.2024 v 20:44 | Karma: 33,69 | Přečteno: 1605x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Když Husák visel nad katedrou

Už spoustu let jsem měla jedno přání, které jsem si chtěla splnit. Nečekejte ale nějaké touhy po dalekých cestách nebo po vilce za Prahou - kdo by jí uklízel ;)

22.10.2023 v 22:36 | Karma: 35,82 | Přečteno: 4187x | Diskuse| Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Nenechám se vyhazovat!

Pokud vás někdy někdo odněkud vyhazoval (mně se to stalo už několikrát), znáte ten slastný pocit, když jste ve SVÉM.

4.9.2023 v 6:33 | Karma: 41,17 | Přečteno: 8837x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Tak jsem zase v Itálii :)

Moc ráda se vracím do mého druhého ,,domova," kterým je Itálie. Miluju tu spoustu věcí, ale jedno mám nejraději ...

10.7.2023 v 21:03 | Karma: 38,07 | Přečteno: 3291x | Diskuse| Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Svlékněte se, uvolněte a vychutnejte si tu slast

Ženy odhoďte podprsenky i kalhotky, pánové slipy či trenky ... a nejen. Pak uvidíte, jak si to léto lépe užijete.

25.6.2023 v 20:19 | Karma: 42,93 | Přečteno: 10035x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Čtenářům blogů iDNES

Budu chvilku hlasem blogerů, když oni jsou bez hlasů, ač čtenářů i diskutujících mají víc než dost.

18.6.2023 v 20:55 | Karma: 31,75 | Přečteno: 1886x | Diskuse| Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Na seniory mi nesahejte!

,,To je hrozný, zase důchodcům přidali, ti se mají líp než my pracující. Baba jedna stará, dědek plesnivej."

11.6.2023 v 21:49 | Karma: 45,66 | Přečteno: 6268x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Jsem prý blázen

,,Ty jsi blázen, ty nejsi normální, ty jsi magor," slyšela jsem nejednou. Ano, žiju dvojí život, i když to tak na první pohled nevypadá. Někdy mě to těší, někdy je mi z toho zase smutno, ale jinak to nejde a už asi nikdy nepůjde.

4.6.2023 v 21:27 | Karma: 38,05 | Přečteno: 3558x | Diskuse| Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Jarní milování

Dnešní článek je o milování, protože podle mne je to společně se zdravím to nejdůležitější, co v životě máme.

28.5.2023 v 22:33 | Karma: 38,70 | Přečteno: 4469x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

V Německu bych žít nechtěla

,,Domove sladký domove." Řekla jsem si hned na letišti, po návratu z Kolína nad Rýnem. My si vůbec neuvědomujeme, v jak klidné a krásné zemi žijeme.

21.5.2023 v 19:05 | Karma: 43,72 | Přečteno: 10318x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Výrobky z dob socialismu mě dokáží potěšit iDNES

Místo dětského psychologa vařečka, pásek nebo pár facek. Místo televize knížka s baterkou pod peřinou. Místo tabletu asfalt a barevné křídy. A přesto na dětství sedmdesátých a osmdesátých let všichni tak rádi vzpomínáme.

11.5.2023 v 22:29 | Karma: 42,49 | Přečteno: 3684x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Hotely na jednu noc

,,Já bych to dělat nemohla, já bych se bála," řekla mi nejedna z mých kamarádek. Ale mě to baví, je to cestování, poznávání nového a ještě za to mám peníze. Navíc konečně tu mojí pusu využiju i na něco jiného, než na průsery.

13.2.2023 v 7:13 | Karma: 29,20 | Přečteno: 1363x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Snad každý má ve středním věku nějaké to trápení

,,Proč já se takhle svévolně trápím, proč tu stojím jak jelito s očima plnýma slz místo toho, abych se někde courala v nákupáku nebo zašla za kámoškou na kafe. Né, já opravdu nejsem normální.“

6.2.2023 v 6:22 | Karma: 42,29 | Přečteno: 10519x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Obyčejný život je neobyčejný

Včerejší pracovní cesta Prahou mě donutila k zamyšlení, které mě provází celým dnešním dnem a všude tu paní z ulice vidím. Možná by ji měla vidět i spousta jiných lidí.

8.12.2022 v 22:29 | Karma: 36,34 | Přečteno: 1364x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Jak jsem byla na křtu knížky aneb Knihovna Václava Havla je takový obýváček

A že to byl křest zajímavý. Patrik Banga křtil svojí knihu, kterou mu pokřtil režisér Václav Marhoul, spisovatel Jáchym Topol a spisovatelka Petra Dvořáková. Hrála kapela, víno teklo proudem, všude kamery a byla jsem tam taky já!

14.11.2022 v 7:43 | Karma: 22,78 | Přečteno: 1763x | Diskuse| Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Ano bylo líp, ale bylo i hůř aneb Jsme hodně zhýčkaní

Vzpomenete si ještě na svoje dětství a mládí? Na to jak jste se měli, co jste jedli, kam jste jezdili, jak vaše rodiče doma dřeli? Porovnejte to s tím, jak se máte dnes a přestaňte si stěžovat!

7.11.2022 v 6:01 | Karma: 44,96 | Přečteno: 6297x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Rozdíly mezi Českou republikou a Itálií jsou stále stejné a nepřehlédnutelné

Je to přesně 22 let, co jsem se srdcem svázala s Itálií a každá cesta tam, je pro mne plná emocí, vjemů a zážitků. A tak, když mi ve čtvrtek pan ředitel oznámil, že bych mohla letět pracovně na veletrh čokolády do Assisi

31.10.2022 v 9:17 | Karma: 42,06 | Přečteno: 10045x | Diskuse| Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Blbý a blbější na Moravě

Češi, Moraváci, Slováci - všude se najdou blbci, ale na lodích na Baťově kanálu si minulý víkend snad udělali československý sraz!

23.9.2022 v 6:26 | Karma: 43,20 | Přečteno: 15401x | Diskuse| Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Miluju návraty do osmdesátých let

Jsem vděčná za cokoli, co mi připomene dětství, ať už jsou to věci nebo místa. Takže když mě kolegyně Péťa pozvala na jejich třítýdenní dětský tábor, jela jsem s radostí, i když jsem jako malá pionýrské tábory strašně nenáviděla.

14.8.2022 v 14:36 | Karma: 31,67 | Přečteno: 1473x | Diskuse| Fotoblogy
  • Počet článků 264
  • Celková karma 35,43
  • Průměrná čtenost 3736x
Pražanda, která žila 12 let ve střední Itálii, ráda na ni vzpomíná, ale ještě raději vzpomíná na osmdesátá léta v Československu.

Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :) 

Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!