Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zrzka se vrací domů!

23. 08. 2016 9:09:38
Sbohem Itálie - bylo mi tu krásně! Miluju tě a nikdy milovat nepřestanu. Nechávám tu velký kus mého srdce, ale kořeny jsou silnější než láska k tobě. A kdyby to nebylo dnes, opustila bych tě zítra - vím to.

Má rodná Praha mi schází čím dál víc - tak se na mne nezlob Itálie.

Ano, je to tak, za pár dní se vracím do mé rodné stověžaté. Už se na ni i na vás moc těším.

Spousta lidí si teď řekne: ,,Proč? Vždyť se tam měla skvěle, nic jí nechybělo a byla šťastná, alespoň podle blogů co psala."

Ale ono není všechno zlato, co se třpytí.

Jsem člověk, který se snaží být stále pozitivní a přenášet tu pozitivitu i na ostatní - jak na blogu, tak na Facebooku. Nebudu psát o rodinných problémech, každý má dost těch svých - často mnohem větších. Chtěla bych, aby jste se u mých blogů usmívali a relaxovali.

Jen pár nejbližších přátel ví. Vždyť každý z nás se občas musí vybrečet někomu na rameni a vypovídat se. A buďte rádi, že nejste moji nejbližší přátelé. Ti totiž mají ze mne občas hlavu jak pátrací balon - chudáci. Zatím mě ale ještě neposlali do háje a za to je miluju a jsem jim moc vděčná. Právě v těhle chvílích poznávám, kdo je můj opravdový přítel!

Vím, že mi Itálie bude moc chybět! Všichni ti, které jsem za těch 12 let poznala a možná už je nikdy neuvidím, to každodenní slunce, to úžasné klima, ta krásná příroda tady v Umbrii, středověká městečka s úzkými uličkami, moře, výborné jídlo i víno, usměvavý lidé i to, že nikdo nikam nespěchá. Je toho spousta, co mi bude scházet, ale na druhou stranu - Praha je můj domov, po kterém se mi stýská víc a víc.

Vždy, když vystoupím na Ruzyni z letadla, cítím se doma! Spousta z vás zná ten pocit, když se vrací z dovolené a řekne si:,,Všude dobře, doma nejlíp." I já jsem byla na takové ,,dovolené," která trvala 12 let a byla moc fajn. Poznala jsem skvělé lidi a spousty nádherných míst. Naučila jsem se nejen italský jazyk, ale i zvyky střední a jižní Itálie, tajemství každodenní italské kuchyně, která je zdravá, dobrá a rychlá, vnikla jsem do italské mentality, která je dost rozdílná od té naší a zjistila, že všude je chleba o dvou kůrkách.

Těším se do Prahy - na kamarády, na příbuzné, na stará místa, po kterých se mi tak stýskalo, až jsem o tom napsala knihu. Těším se na můj malý byt, který jsem dostala od rodičů a každý den jim za něj děkuju. Vděk - to je další věc, které jsem se v Itálii naučila. I teď, když sedím na terase, koukám na Assisi (které z dálky vypadá jak vánoční Betlém) a poslouchám hudbu (která se line vzduchem z nedalekého Costana), kde zrovna probíhají letní slavnosti. I teď děkuju rodičům, tam nahoru, směrem ke hvězdám, že se kam vrátit mám!

Tímto blogem bych se chtěla omluvit všem mým čtenářům, že jsem neměla čas na psaní nových článků. Seběhlo se to všechno tak nějak rychle a nečekaně a já měla moře práce s vyřizováním, stěhováním a hledáním si nové práce. I v Praze bych chtěla být tak nějak v kontaktu s Itálií, proto hledám uplatnění tam, kde mohu využít svou znalost italštiny, znalost prostředí italských destinací, italské kultury i gastronomie. Zatím jsem nic nenašla, nějak mi schází ta znalost angličtiny, kterou dnes chtějí všude. Ale jelikož jsem optimista tak věřím, že časem najdu práci která mě bude bavit a bude mi zase blaze ...... v té mé rodné Praze :)

Autor: Karla Šimonovská-Slezáková | úterý 23.8.2016 9:09 | karma článku: 37.56 | přečteno: 4420x

Další články blogera

Karla Šimonovská-Slezáková

Už to bude rok .......

Je to zvláštní pocit, když začnu vzpomínat na Itálii. Vidím přesně každý ,,kámen." Každý obchod, všechny ty ulice i restaurace, každý detail v ,,mém" bytě a někdy slyším i ty cikády, co mi koncertovaly celé léto pod okny.

31.5.2017 v 11:04 | Karma článku: 34.43 | Přečteno: 1806 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Tak jsem zase tady aneb Proč jsem tak dlouho nepsala

Tenhle blog jsem začala psát na konci září. Jenže pak jsem měla blok - nemohla jsem psát. Ten návrat do Čech nebyl tak jednoduchý, jak jsem si představovala a všechno mě to nějak semlelo.

7.2.2017 v 13:55 | Karma článku: 34.17 | Přečteno: 1899 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Nikdy neříkej nikdy

,,Jaké to je, vrátit se po 12 letech života v Itálii do rodné země, začínat ve středním věku vše od začátku, zvykat si na rozdílný životní styl a po letech zase pracovat?" Na tohle se mě teď hodně lidí ptá. A já? Zatím se usmívám.

22.9.2016 v 13:04 | Karma článku: 42.45 | Přečteno: 5529 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Jak jsem prožila další zemětřesení v Itálii

Bylo 3,36 ráno, když se mi začala klepat postel. Velká skříň tancuje ode zdi ke zdi a podkrovní pokoj v domě u mé kamarádky Simony, kde už tři týdny bydlím, vypadal jak kajuta na lodi. Všechno se houpalo a klepalo.

24.8.2016 v 16:52 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 6435 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Iva Marková

Povodeň dvacetiletá

7. července to bude dvacet let ode dne, kdy náš kraj u Tiché Orlice zažil povodeň, jakou do té doby nikdo neviděl. Tehdy byl zatopen i dům mých rodičů, a tehdy také vzniklo těchto pár poznámek:

26.6.2017 v 21:01 | Karma článku: 6.67 | Přečteno: 145 | Diskuse

Pavel Skramlík

Hodina od Prahy a kafkovské téma

Netušil jsem, jak snadno a zdařile může člověk udělat dobrý krok k velké a pozitivní životní změně. Po 48 letech života v Praze jsem se přestěhoval do jednoho nevelkého/nemalého města na severu Čech. Donutilo mne to přemýšlet.

26.6.2017 v 8:30 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 256 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (II.)

(Povídka) Římské letiště přivítalo kardinála Bangouru každodenním shonem. Tentokrát to ale pro něj neměl být jen obyčejný let do vzdálené destinace. Po patnácti letech v Římě se na příkaz papeže vracel domů, do Afriky.

26.6.2017 v 5:45 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 383 | Diskuse

Veronika Fojtíková

Postup vpřed

Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.

26.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 4.30 | Přečteno: 76 | Diskuse

Katarína Lorenčíková

Voila!!!

Občas pozorujem svet okolo mňa menej.. občas viac.. obcas nechápem, ako sa to všetko synchronizuje.. toto je príbeh o Veronike a o mojej ceste...

25.6.2017 v 22:14 | Karma článku: 4.83 | Přečteno: 116 | Diskuse
VIP
Počet článků 132 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2540

Pražanda žijící x let ve střední Itálii, která ráda vzpomíná na osmdesátá léta v Československu a píše také postřehy z každodenního italského života.

 

Co mě baví? Žít, snít, jíst a vzpomínat :) 

 

Právě vyšla má první kniha Zrzavé dětství v socialismu. Jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!

 

Zrzavé dětství v socialismu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.