Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Itálie jak ji miluju

26. 06. 2016 22:43:39
Venku je absolutní klid, ani auta nejezdí, zahrádka před barem je prázdná. Když se hraje Mistrovství Evropy ve fotbale, Itálie se zastaví.

Většina lidí sedí s přáteli doma, u televizních obrazovek a fandí. Na balkonech jsou pověšené italské vlajky, z otevřených oken se ozývá hromadné: ,,Nooo (nééé), siii (anooo), vaaai (jdiii), daaai (děleeej), mamma mia." A pokud dá Itálie gól, rozklepou se i okenní tabulky, jak všichni hromadně zařvou. Nemluvě o tom, když Itálie vyhraje. To pak jezdí celou noc auta a motorky městem, ověšené vlajkami a troubí a troubí a troubí.

Já na fotbal nekoukám, ten mě nebaví, ale baví mě to nádherné ticho v naší ulici i to mnohohlasné: ,,ma vaffanculo" (ale jdi do prd..e). A tak si sednu na balkon, usmívám se a relaxuji. Itálie je v tu chvilku spojená v jeden celek. Ani policii na silnicích nepotkáte. Když se hraje důležitý zápas, můžete překročit povolenou rychlost o kolik chcete. Nejednou jsem toho zneužila.

I když mi fotbal nic neříká, na atmosféru při důležitých zápasech se těším.

Pamatuji Mistrovství světa ve fotbale 2006, když Itálie vyhrála 5:3 na penalty nad Francií. Tenkrát jsem seděla v restauraci na pláži a to, co jsem viděla pak, na to nikdy nezapomenu. Lidé se začali objímat, líbat, brečet a nakonec tančit. Tančila celá restaurace, celá pláž v Porto San Giorgiu, celé město - vlastně nejspíš všechna města. Všechny bary a restaurace byl otevřené celou noc, pouštěli muziku, kropili lidi hadicí, aby jim nebylo v té parné letní noci vedro. Porto San Giorgio se změnilo v jednu velkou slavnost, která trvala až do svítání. Když přijeli pekaři s ranní dodávkou croissantů, všichni se nasnídali a šli spát ... s úsměvem na tváři.

Mistrovství Evropy není Mistrovství světa, ale Ital prožívá celým svým srdcem i tohle. Vždycky mi naběhne husí kůže, když se na stadionu zpívá italská hymna a všichni (hráči, trenéři i fanoušci) zpívají z plných plic, držíce se za srdce. Gigi Buffon je vždycky slyšet ze všech nejvíc. Výhodou je, že italská hymna je rychlá, rázná a zpívá se na stadionu lépe než ta naše.

Itálie se ovšem nesjednotí pouze u fotbalových zápasů, ale i v každodenním životě.

Vůně kávy se line po celém bytě: ,,buongiorno," zdraví mě Maurizio, který už svůj náprstek kávy vypil a běží na kliniku. Velké hrnky se v Itálii používají jen na čaj a jen v zimě. České kávě tu říkají teplý vývar. Za těch dvanáct let jsem neviděla jediného Itala, co by pil instantní nebo tureckou kávu. Ale jinak je káva pro Itala nezbytná a spojuje národ podobně jako fotbal. Ráno jsou v barech na kávu fronty. Každý si vezme do ruky cornetto (croissant), kávu a popojde od pultu, aby pustil další pro objednávku. Vše je na stojáka, jak na Václaváku v Koruně. Personál za barem se u stroje na kávu nestačí otáčet, croissanty mizí závratnou rychlostí a kolem desáté ráno už je vše vyprodané.

Ital co nepije kávu? Už jsem o nich slyšela, ale ještě jsem žádného neviděla - pokud to není sedmdesátník, kterému doktor kávu zakázal. I tak si po ránu kapku kafe dá - třeba jen do mléka (latte macchiato). Ráno bez vůně kávy, to není italské ráno!

A nejen káva je pro Italy nezbytná.

Cornetto - sladký rohlík nebo cokoli sladkého je další nezbytnou součástí rána. Italská snídaně není hojná. Jsou vyjímky, které snídají cereálie, jogurt a ovoce, ale těch je opravdu málo. Nehledě na to, že velká část Italů snídá v baru.

Oni to s tou hojnou a hlavně zdravou stravou doženou u oběda. Většina jich obědvá doma. I italská siesta spojuje.

Kolem jedné hodiny se zavře většina obchodů, kanceláří, továren. Všichni jdou na oběd (převážně domů). Alespoň ve střední a jižní Itálii to tak chodí.

Velký hrnec na těstoviny, a hrubozrnná mořská sůl nechybí v žádné italské domácnosti. Stejně tak špagety, víno a olivový olej. V ledničce můžete mít ,,oběšenou myš," ale talíř špaget - aglio, olio, peperoncino (česnek, olej, chilli paprička), to doma najdete vždycky, i když u dveří zazvoní pár kamarádů. Tento oblíbený italský recept však nedoporučuji, pokud příde nějaká ,,kamarádka." Po talíři takových špaget vám nepomůže ani balíček Airwaves extreme. Kamarádce nabídněte raději jen to víno.

V každé italské kuchyni najdete také sugo (rajský protlak), parmigiano (parmezán) a květináč s bazalkou i rozmarýnem. Na stole nechybí pečivo, ovoce a hlavně ubrousky. Ital se totiž bez ubrousku nenají.

I v přírodě potřebuje ke ,,stolování" alespoň papírové kapesníčky. Oni by si snad urvali i kus hajzlpapíru, jen aby si měli čím otřít pusu. Na tohle jsou Italové hygienici, ale že po nich na plážích zůstává bordel, to jim nevadí. Kolikrát jsem už sbírala kelímky, když u moře zafoukalo, a kolikrát jsem už upozornila známé z okolních lehátek, že pokud si ten bordel neodnesou, budou se v tom zítra koupat.

Celá Itálie má své dlouholeté zvyky, které ji spojují od severu na jih, ač je stylem života rozdělena na tři části. Severní část Itálie je čistá, ale hektická, jižní část klidná, ale špinavá a střed? To je prostě zlatá střední cesta - od každého trochu a tudíž jsem ráda, že bydlím zrovna tady,

Kdyby Umbrie měla moře a byla 300 km od Prahy, tak je to ideální místo k žití ;)

Autor: Karla Šimonovská-Slezáková | neděle 26.6.2016 22:43 | karma článku: 33.20 | přečteno: 1873x

Další články blogera

Karla Šimonovská-Slezáková

Už to bude rok .......

Je to zvláštní pocit, když začnu vzpomínat na Itálii. Vidím přesně každý ,,kámen." Každý obchod, všechny ty ulice i restaurace, každý detail v ,,mém" bytě a někdy slyším i ty cikády, co mi koncertovaly celé léto pod okny.

31.5.2017 v 11:04 | Karma článku: 34.43 | Přečteno: 1806 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Tak jsem zase tady aneb Proč jsem tak dlouho nepsala

Tenhle blog jsem začala psát na konci září. Jenže pak jsem měla blok - nemohla jsem psát. Ten návrat do Čech nebyl tak jednoduchý, jak jsem si představovala a všechno mě to nějak semlelo.

7.2.2017 v 13:55 | Karma článku: 34.17 | Přečteno: 1899 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Nikdy neříkej nikdy

,,Jaké to je, vrátit se po 12 letech života v Itálii do rodné země, začínat ve středním věku vše od začátku, zvykat si na rozdílný životní styl a po letech zase pracovat?" Na tohle se mě teď hodně lidí ptá. A já? Zatím se usmívám.

22.9.2016 v 13:04 | Karma článku: 42.45 | Přečteno: 5529 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Jak jsem prožila další zemětřesení v Itálii

Bylo 3,36 ráno, když se mi začala klepat postel. Velká skříň tancuje ode zdi ke zdi a podkrovní pokoj v domě u mé kamarádky Simony, kde už tři týdny bydlím, vypadal jak kajuta na lodi. Všechno se houpalo a klepalo.

24.8.2016 v 16:52 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 6435 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Tomášek

Halič a severní Slovensko 1997

Tenkrát bylo Polsko taková země neprobádaná – už nevím přesně kdo s nápadem na cestu sem přišel – ale každopádně jsme jeli čtyři. Jedna dívka a tři pánové.

26.6.2017 v 23:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Lukáš Swoboda

Když církev zdědí dům v němž žijete. Aneb: "My jsme církev, my neděláme chyby":-)

To se povedlo i mě. Zaklepali na dveře a něco chtěli. Jsem přívětivý. Svědky kohokoliv klidně vyslechnu ať rozšířím nejen obzory. Jenže!:-) Oni chtějí rozšířit jen jedno. Tvoji peněženku. Nebo tě prostě jen tak z legrace vyho...

26.6.2017 v 23:16 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 294 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Japonská zahrada Clingendael

Barevně voňavé, květinové povídání o tom, jak holandská hraběnka asijskou perlu v anglickém parku ukryla.

26.6.2017 v 21:33 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 133 | Diskuse

Jan Tomášek

Období krátkých cest na Vysočinu

Zvláštní, že i co se týče cestování, tak lze mluvit o různých cestovatelských období. V tomto období se žádné velké cesty do zahraničí nekonaly, ale na přetřes přišly vlastivědné toulky kolem mého bydliště v Brně.

26.6.2017 v 16:24 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 130 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Moskva)

Poznávací víkendy v Rusku nepatří zrovna k nejlevnějším. Pokud se ale rozhodnete do nich investovat, můžete si být jisti, že odměnou budou nezapomenutelné vzpomínky.

26.6.2017 v 15:00 | Karma článku: 26.05 | Přečteno: 696 | Diskuse
VIP
Počet článků 132 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2540

Pražanda žijící x let ve střední Itálii, která ráda vzpomíná na osmdesátá léta v Československu a píše také postřehy z každodenního italského života.

 

Co mě baví? Žít, snít, jíst a vzpomínat :) 

 

Právě vyšla má první kniha Zrzavé dětství v socialismu. Jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!

 

Zrzavé dětství v socialismu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.