Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Absolutní relax ....... je zapotřebí!

7. 04. 2016 20:32:49
Můj kamarád zkolaboval. Pětatřicetiletý kluk, který dělá všechno tak, jak by se mělo - sportuje, nekouří, nepije, jí každý den ovoce, zeleninu a navíc žije v lůně zelené Umbrie Jediné co nedělá je absolutní relax.

Stalo se mu to před pár dny, když doma večeřel se svou rodinou (žena a tři děti). Najednou přestal vidět, srdce bilo na poplach a dýchat mu šlo hůř a hůř. Začínal ztrácet vědomí. Jeho žena volala okamžitě sanitku.

Doktoři změřili tlak, EKG a položili mu otázku: ,,Odpočíváte?" ,,Ano. Večer, když jdou děti spát, sednu si k počítači nebo koukám na televizi "

Doktor ale myslel absolutní odpočinek - těla i mysli.

Můj kamarád neodpočívá nikdy. Ráno odvede syna do školky, pak práce v rodinné firmě (když pracujete na svém, pracujete většinou na 150% ne na 80% jako zaměstnanci). Na oběd domů (pokud nemá pracovní obědy), ale siestu nestíhá, protože pomáhá své ženě obstarat roční dvojčata. Odpoledne pracovní schůzky, spousty telefonátů a před večeří si ještě stihne pohrát se synem. O víkendu hraje fotbal nebo zajde do posilovny, plus rodinné obědy či večeře, které v Itálii trvají x hodin. Žije naplno každý den, ale tělo potřebuje i odpočinek.

Jedno staré moudro říká: ,,Važ si svého těla, a aby ti dobře sloužilo odměňuj se mu odpočinkem."

Absolutní odpočinek - každý si pod tím pojmem představuje něco jiného. Někdo gauč a televizi, někdo vanu, někdo zahrádku (s kafem, ne okopávání ředkviček) a někdo procházku v přírodě. Mluvím teď o každodenním odpočinku (ne o dovolené). Alespoň na hodinu denně by měl člověk vypnout.

K odpočinku těla i mysli však musíme vypnout naše myšlenkové pochody a hlavně mobilní telefony (které sebou v dnešní době nosíme i tam, kam i císař pán chodil sám). Před pár dny jsem si sedla na zahradu, vystavila obličej (i mé bílé nohy) jarnímu slunci, poslouchala švitoření ptáku na stromech, nasávala vůni čerstvě posekané trávy a pozorovala stovky včel, jak si pochutnávají na rozkvetlé třešni. Splynula jsem s přírodou a cítila se uvolněná, spokojená. Takovej absolutní relax.

Dříve jsem si myslela, že můj relax je třeba kafe a pokec s kamarádkou nebo shopping. Chyba. Domů jsem přišla unavená, ať už z dvouhodinového tlachání nebo z běhání po obchodech a zkoušení hadříků. Hlava celou dobu pracovala - přemýšlela nad problémem kamarádky či nad cenami oblečení. Vlastně i nad tím, jestli se mi ty hadry vejdou do mé přeplněné skříně. Navíc jsem měla výčitky, že jsem zase utratila peníze za oblečení, které dám po nějakém čase do bazaru (skříně Maurizio odmítal kupovat). Čím víc věcí jsem kupovala, tím víc jsem potřebovala pracovat, abych si na tu módu vydělala. No módu - já měla navíc tu úchylku, že mě bavilo kupovat jen ve slevě. Vždycky jsem říkala: ,, No nekup to, za ty prachy." A nakonec jsem stejně nosila džíny a tričko, jako ostatně celej život (od té doby, co mi mamka v roce 1985 dovezla z Maďarska první džíny -plísňáče mrkváče).

Tahle fáze je naštěstí za mnou. Skříně mám stále plné, protože při tom množství se oblečení prostě nezničí (každoročně vyřazuji jen to, co se mi ,,smrsklo praním." A že je toho letos hodně, asi mi blbne pračka). A klidně nosím džíny, které jsem si koupila před pěti lety. Nakupuji teď méně, tím pádem nemám výčitky, když pracuji méně a mám více volného času. Třeba jako dnes na psaní nebo včera na relax, z nějž jsou některé fotografie. Pozorování zvířat a přírody, ať už na zahradě, v lese nebo u moře, mě prostě baví čím dál víc, dělá dobře mému tělu i mysli (alespoň pan doktor to říkal), nestojí nic a dá mi mnohem víc než shopping. Zkuste to taky. Pracujte a nakupujte méně a relaxujte více. Krásní jsme přece i v tričku z předloňska!

Autor: Karla Šimonovská-Slezáková | čtvrtek 7.4.2016 20:32 | karma článku: 34.81 | přečteno: 2521x

Další články blogera

Karla Šimonovská-Slezáková

Jsem toho plná

Musím vám to hned napsat, i když to prý psát nemám. Ale já se cítím jako znovuzrozená. A už to konečně chce nějakej pozitivní blog, po tom mém ročním fňukání. No ne?

19.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 30.65 | Přečteno: 1285 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Díky za každé dobré ráno

Říká se, že všechno, co v životě uděláš, vrátí se jako bumerang. Ať je to dobré nebo špatné. Čím déle jsem na tomto krásném světě, tím více to vidím - vnímám. Prostě co zaseješ, to také sklidíš! A pod to bych se dnes už podepsala.

28.7.2017 v 13:26 | Karma článku: 36.15 | Přečteno: 2225 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Už to bude rok .......

Je to zvláštní pocit, když začnu vzpomínat na Itálii. Vidím přesně každý ,,kámen." Každý obchod, všechny ty ulice i restaurace, každý detail v ,,mém" bytě a někdy slyším i ty cikády, co mi koncertovaly celé léto pod okny.

31.5.2017 v 11:04 | Karma článku: 35.94 | Přečteno: 2264 | Diskuse

Karla Šimonovská-Slezáková

Tak jsem zase tady aneb Proč jsem tak dlouho nepsala

Tenhle blog jsem začala psát na konci září. Jenže pak jsem měla blok - nemohla jsem psát. Ten návrat do Čech nebyl tak jednoduchý, jak jsem si představovala a všechno mě to nějak semlelo.

7.2.2017 v 13:55 | Karma článku: 34.46 | Přečteno: 2094 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Rakousko, ó Rakousko!

Tak jsme se s panem Zajícem zase jednou vypravili na cestu. Jeli jsme do Rakouska k jezerům a ke kamarádce Evě.

22.8.2017 v 10:12 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 655 | Diskuse

Jiří Stratil

Oči pro radost i pláč

Tento návrh na řešení proluky Staroměstského náměstí vyvolal u čtenářů nejrůznější reakce, od souhlasného přijetí až po jednoznačné odmítnutí a odsouzení (prověřuji jej zde již více jak 4 roky).

22.8.2017 v 8:17 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 171 | Diskuse

Pavel Vrba

S úctou a respektem k pilotům vrtulníků.

O tomto víkendu jsem opět neodolal a navštívil 20. ročník akce „ Cihelna 2017“. A opět to bylo nádherné pokoukání. Ale rovněž mnoho fotografií, které musím zpracovat.

21.8.2017 v 19:52 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 357 | Diskuse

Jan Šik

Milé a děsivé panenky

Jedněm panenky nedělají dobře, jiní jsou jimi nadšeni. Vyvolávají rozporuplné pocity, protože jsou krásné, veselé, přívětivé, jiné ošklivé, smutné či strašidelné. Mají jednu nevýhodu. Pořád stejný výraz.

21.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 6.82 | Přečteno: 231 | Diskuse

Pavel Kynčil

Detaily

Detaily nám mnohdy unikají, protože u nich nejsme tak blízko, abychom je mohli rozpoznat. Chytří lidé k tomuto účelu stvořili objektivy, kterým se říká makroobjektivy.

21.8.2017 v 13:07 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 147 | Diskuse
VIP
Počet článků 134 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2547

Pražanda žijící x let ve střední Itálii, která ráda vzpomíná na osmdesátá léta v Československu a píše také postřehy z každodenního italského života.

 

Co mě baví? Žít, snít, jíst a vzpomínat :) 

 

Právě vyšla má první kniha Zrzavé dětství v socialismu. Jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!

 

Zrzavé dětství v socialismu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.