Bývala jsem zlodějka
Nevadí, alespoň při tom tlačení kola do servisu něco trochu shodím. To bych ale do sebe nesměla po cestě natlačit dorta . Proč ty cukrárny mají prosklené výlohy! Jatka by měla mít skleněné stěny a ne cukrárny. Pak bych nežrala ani maso, ani dorty a měla bych postavičku jako Twiggy.
,,Den je krásný, den je krásný," zpívám si, když projíždím po růžovém koberci pod rozkvetlým stromem. Takových stromů jsem po cestě z opravny kol potkala několik. A nejen stromů. V uličkách mezi vilkami to vypadalo jako v botanické zahradě. Každou chvilku jsem musela seskočit z kola, abych si tu krásu vyfotila. Jako malá bych to nejen fotila, ale i loupila. Určitě bych si domů dovezla velkou kytici do vázy.
Projíždím kolem zahrad, kde mají spousty nádherných květin. Stačilo by jen nenápadně přibrzdit, utrhnout dvě kaly a pryč. Jenže už mi není deset a tady jsou ty lidi tak milí, že mi to prostě nejde. I když ta chuť něco jen tak čórnout , ta by tu občas byla.
,, Buongiorno ," pozdravím pána, který právě vyšel z domečku, kde fotím rozkvetlý kaktus. ,,Můžu?" Zeptám se, protože je mi trapně, že tam tak očumuji s mobilem v ruce. Aby si ještě nemyslel, že fotím vilku a dávám typy. ,,Ale jistě, foťte a přičichněte si jak voní." Pán je ochotný, usměvavý, stejně tak jako jeho paní, která vyšla ze dveří za ním. Dali jsme se do řeči a kus cesty šli pak společně.
Stejně milá byla i babička na zahrádce, která mi darovala narcisky, když jsem si je fotila. A tak ty kytky nekradu, jenom fotím. No dobrá, kousek šeříku jsem si domů donesla, ale to jen kvůli jeho vůni, která mě vrací do dětství.
Jako malá jsem s kamarády loupila v opuštěných i neopuštěných zahradách. Ať už to bylo ovoce, kytky, ale i zelenina. Ona taková kradená kedlubna od sousedů chutná mnohem lépe, než ta doma v lednici.
O třešních, kosatcích a malinách nemluvě. Jo maliny, mňam teda ono to nakonec mňam nebylo.
,,Deniso, máš nějakej kyblíček? Viděla jsem z uličky, že u toho protivného dědka na zahradě je plno malin." Moje sousedka Denisa nelenila, našla kyblíček a vyrazily jsme. ,,Tudy přes plot a střechu kůlny to nepůjde, je to moc vysoko." Lezly jsme z uličky tam, kam jsme chodívaly krást hroznové víno. Majitel chatky a zahrádky byl věčně zamračený starý pán a naháněl nám hrůzu, ale většinou v chatičce nebyl. Okoukly jsme tedy situaci a rozhodly se vzít to potokem.
Kousek po břehu, kousek vodou, dorazily jsme k zadní části zahrady, kde byl živý plot z malin. ,,Hmmm, to je dobrota, ale víš co Dendo , rychle je natrháme do kyblíčků a dáme si je doma se šlehačkou. Nebudeme riskovat, že se vrátí dědek." Když jsme měly kyblíky plné, vydaly jsme se nadšeně potokem směr středisko a těšily se na malinový pohár. Ani po cestě jsme neužíraly. ,,A doprčic , to snad ne." Na cestě u potoka stál dědek z chaloupky. ,,Tak mi ty moje maliny hezky dejte a budete rády, pokud to nenahlásím ve škole."
Tak tenhle lup se nám nepovedl. Přišly jsme o maliny, o kyblíky a týden se klepaly, jestli to na nás práskne.
K dědkovi už jsme krást nechodily, ale ostatní zahrádky jsme s Denisou, Luckou i Gábinou občas navštívily.
Někdy si sednu do stínu olivovníků a vzpomínám, jak jsme se s holkama schovávaly ve vysoké trávě, aby nás neviděli kolemjdoucí, jak jsme pak pelášily domů s tričkem plným třešní či jablek a večer nás bolely nejenom nohy, ale i břicho. Nebo jak jsme ukradly samolepky u stánku, mýdlo Nivea a svítící Jo-Jo v obchodě či hrneček v cukrárně. No musím říct, že to pro nás býval adrenalín.
Teď už nekradu. A když, tak jen malinko. Třeba v létě švestky, ale jen tak dvě .... až šest, když jdu kolem neoplocené zahrady. Prostě tolik, kolik se mi vejde do ruky - mám velké ruce. Nebo hrozen vína, když jedu kolem vinice či dvě kukuřice za barákem na poli. Ale to asi děláme všichni. Tak mě nepráskněte!
Karla Šimonovská - Slezáková
Nekritizuj
,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Padesátiletá Pipina
,,Ty jsi exhibicionista?" Zeptala se jedna žena mého přítele, když jsme se včera sešli před základní školou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Když Husák visel nad katedrou
Už spoustu let jsem měla jedno přání, které jsem si chtěla splnit. Nečekejte ale nějaké touhy po dalekých cestách nebo po vilce za Prahou - kdo by jí uklízel ;)
Karla Šimonovská - Slezáková
Nenechám se vyhazovat!
Pokud vás někdy někdo odněkud vyhazoval (mně se to stalo už několikrát), znáte ten slastný pocit, když jste ve SVÉM.
Karla Šimonovská - Slezáková
Tak jsem zase v Itálii :)
Moc ráda se vracím do mého druhého ,,domova," kterým je Itálie. Miluju tu spoustu věcí, ale jedno mám nejraději ...
Karla Šimonovská - Slezáková
Svlékněte se, uvolněte a vychutnejte si tu slast
Ženy odhoďte podprsenky i kalhotky, pánové slipy či trenky ... a nejen. Pak uvidíte, jak si to léto lépe užijete.
Karla Šimonovská - Slezáková
Čtenářům blogů iDNES
Budu chvilku hlasem blogerů, když oni jsou bez hlasů, ač čtenářů i diskutujících mají víc než dost.
Karla Šimonovská - Slezáková
Na seniory mi nesahejte!
,,To je hrozný, zase důchodcům přidali, ti se mají líp než my pracující. Baba jedna stará, dědek plesnivej."
Karla Šimonovská - Slezáková
Jsem prý blázen
,,Ty jsi blázen, ty nejsi normální, ty jsi magor," slyšela jsem nejednou. Ano, žiju dvojí život, i když to tak na první pohled nevypadá. Někdy mě to těší, někdy je mi z toho zase smutno, ale jinak to nejde a už asi nikdy nepůjde.
Karla Šimonovská - Slezáková
Jarní milování
Dnešní článek je o milování, protože podle mne je to společně se zdravím to nejdůležitější, co v životě máme.
Karla Šimonovská - Slezáková
V Německu bych žít nechtěla
,,Domove sladký domove." Řekla jsem si hned na letišti, po návratu z Kolína nad Rýnem. My si vůbec neuvědomujeme, v jak klidné a krásné zemi žijeme.
Karla Šimonovská - Slezáková
Výrobky z dob socialismu mě dokáží potěšit iDNES
Místo dětského psychologa vařečka, pásek nebo pár facek. Místo televize knížka s baterkou pod peřinou. Místo tabletu asfalt a barevné křídy. A přesto na dětství sedmdesátých a osmdesátých let všichni tak rádi vzpomínáme.
Karla Šimonovská - Slezáková
Hotely na jednu noc
,,Já bych to dělat nemohla, já bych se bála," řekla mi nejedna z mých kamarádek. Ale mě to baví, je to cestování, poznávání nového a ještě za to mám peníze. Navíc konečně tu mojí pusu využiju i na něco jiného, než na průsery.
Karla Šimonovská - Slezáková
Snad každý má ve středním věku nějaké to trápení
,,Proč já se takhle svévolně trápím, proč tu stojím jak jelito s očima plnýma slz místo toho, abych se někde courala v nákupáku nebo zašla za kámoškou na kafe. Né, já opravdu nejsem normální.“
Karla Šimonovská - Slezáková
Obyčejný život je neobyčejný
Včerejší pracovní cesta Prahou mě donutila k zamyšlení, které mě provází celým dnešním dnem a všude tu paní z ulice vidím. Možná by ji měla vidět i spousta jiných lidí.
Karla Šimonovská - Slezáková
Jak jsem byla na křtu knížky aneb Knihovna Václava Havla je takový obýváček
A že to byl křest zajímavý. Patrik Banga křtil svojí knihu, kterou mu pokřtil režisér Václav Marhoul, spisovatel Jáchym Topol a spisovatelka Petra Dvořáková. Hrála kapela, víno teklo proudem, všude kamery a byla jsem tam taky já!
Karla Šimonovská - Slezáková
Ano bylo líp, ale bylo i hůř aneb Jsme hodně zhýčkaní
Vzpomenete si ještě na svoje dětství a mládí? Na to jak jste se měli, co jste jedli, kam jste jezdili, jak vaše rodiče doma dřeli? Porovnejte to s tím, jak se máte dnes a přestaňte si stěžovat!
Karla Šimonovská - Slezáková
Rozdíly mezi Českou republikou a Itálií jsou stále stejné a nepřehlédnutelné
Je to přesně 22 let, co jsem se srdcem svázala s Itálií a každá cesta tam, je pro mne plná emocí, vjemů a zážitků. A tak, když mi ve čtvrtek pan ředitel oznámil, že bych mohla letět pracovně na veletrh čokolády do Assisi
Karla Šimonovská - Slezáková
Blbý a blbější na Moravě
Češi, Moraváci, Slováci - všude se najdou blbci, ale na lodích na Baťově kanálu si minulý víkend snad udělali československý sraz!
Karla Šimonovská - Slezáková
Miluju návraty do osmdesátých let
Jsem vděčná za cokoli, co mi připomene dětství, ať už jsou to věci nebo místa. Takže když mě kolegyně Péťa pozvala na jejich třítýdenní dětský tábor, jela jsem s radostí, i když jsem jako malá pionýrské tábory strašně nenáviděla.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 264
- Celková karma 35,43
- Průměrná čtenost 3736x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!